RECENZE: Ztraceni

Svou tvorbou mi autorka velmi připomíná Darcy Coates, která napsala sérii týkající se strašidelných domů, pokud bych si měla vybrat, která spisovatelka má mnohem lepší zpracování, musela bych dlouho přemýšlet. Obě mají něco do sebe, pokud se vám líbily knihy od Darcy Coates, nebudete jistě zklamaní ani po přečtení titulu Ztraceni.

Anita Frank vás totiž zasvětí do dávné minulosti staré Anglie v období 1. světové války, která už sama o sobě není úplně veselým obdobím. Hlavní slovo tu dostává především Stella, která po smrti svého snoubence hledá nové útočiště, které najde právě u své těhotné sestry Madeleine. Ta bydlí se svým manželem ve velmi honosném sídle, které však ukrývá nejedno hrůzostrašné tajemství, jenž trápí její sestru.

Po čase však ani Stella není těmto duchařinám ušetřena, ba naopak se to daleko více stupňuje. Především tyto pasáže jsou za mě opravdu velmi dobře zpracované, i přestože mám více v oblibě strašidelné až hororové příběhy. Sem tam jsem se přistihla, že jsem byla napnutá jako struna. 

Je tedy více než jasné, že samotné Stelle dění v domě nedá spát, a tak se snaží všemu přijít na kloub. Velmi brzy začne poodkrývat hořkou minulost, projevy násilí, a především rozklíčovávat rodinnou tragédii, o které doposud neměla potuchy.

Velmi oceňuji především dostatečný prostor, jež autorka věnovala různým postavám, které se postupně vyvíjí, a i když je konec možná trochu neuvěřitelný, což už tak někdy u těchto knih bývá, čtenářskému komfortu to příliš neubírá. Zajímavé je především propojení s minulostí, vztahy v té době, které v sobě nesly i určitý vzorec chování tehdejší společnosti.

Pokud tedy i vy toužíte poodhalit, co se tehdy odehrálo v tajemném a strašidelném Greyswicku, tak se připravte na pořádnou smršť duchařských příhod, podivných náhod, a především tajuplných hlasů, které vás budou po celou dobu doprovázet na každém kroku.

Doporučuji knížku číst především večer, protože až teprve poté má příběh to právě duchařské kouzlo.

Hodnocení: 75%