Pokud jde o skladbu mé soukromé knihovny, mohu beze studu přiznat, že její větší část zabírají erotické romány. Je to zkrátka druh literatury, který je pro mě fajn především proto, že u knížek mohu vypnout a oddávat na vlnách románků s kouskem erotiky. Nenáročné čtení, které potěší, ale není zapotřebí u něj příliš přemýšlet.
Na druhou stranu právě tento typ literatury se dnes těší velké slávě, proto se občas můžeme setkat s knížkami, které okolo erotiky doslova jen „letěly“, případně pasáže v nich spíše úsměvné, v tom horším trapné. Takových titulů je opravdu mnoho a často je problém se v tom všem orientovat a nešlápnout vedle. To však neočekávejte u knihy Tři (s)prostá pravidla. Podle anotace jsem si nejprve říkala, že to bude taková ta klasika „co nenadchne, ale ani neurazí“. Po přečtení pár kapitol jsem ale byla doslova v šoku. To, co se povedlo mladičké a spisovatelsky nezkušené Nikki Sloane je až obdivuhodné.
Příběh má po celou dobu děj a nepůsobí vůbec lacině – ba naopak! Evelyn se zdá být zpočátku trochu tuctová, ale přesně u ní platí známé pravidlo „tichá voda břehy mele“. Postupně tak máte možnost ji poznat, což ne vždy u těchto knih bývá zvykem. A pak je tu Logan – neskutečný arogant a koneckonců i její šéf, který vám možná (stejně jako mně) chvilku leze na nervy.
Stačila tak jedna osudová chyba a Evie nezbylo nic jiného, než se buď nechat vyhodit (možná tak udělat radost i svému nabubřelému šéfovi), nebo škodu, kterou způsobila zaplatit. Vzhledem k tomu, že se jednalo o věhlasného klienta, částka nebyla zrovna malá a její účet nepřetékal zbytečnými penězi, který by mohla zrovna postrádat. Evie si však vybrala jinou možnost, která ne každému bude zrovna po chuti – rozhodla se prodat svoje tělo na jednu noc ve velmi drahém night clubu, kde pracuje i její kamarádka Payton. A to i přesto, že s tímto „přivyděláváním“ neměla doposud žádné zkušenosti.
A už tady je vám více než jasné, co bude zřejmě následovat, ale nenechte se zmást. Není to tak přímočaré, jak si možná myslíte. Hned po pár přečtených stránkách se setkáváte s plnohodnotnou erotikou, za kterou by se nemusela stydět ani E. L. James v Padesáti odstínech šedi. Některé pasáže jsou opravdu velmi peprné, ale s tím jsem já osobně určitě problém neměla. Kniha prostě není pro žádné puritány, na tom se určitě všichni shodneme. Naopak dodává čtenáři to správné okořenění a žhavost.
Na můj vkus bylo erotiky dostatečně a žhavých scén také. Příběh měl zároveň děj a postupně jste tak mohli sledovat, jakým směrem se stáčí. Já tleskám. Z knihy jsem byla opravdu nadšená, ale má to jeden malý háček.
Když už jsem ke konci knihy netrpělivě čekala, co se bude dít a zda jsem se trefila svými myšlenkami, tak si z nás doslova autorka udělala legraci. Očekávala jsem opravdu vše, ale tolik oblíbenou větičku „pokračování příště“ teda opravdu ne. Musím přiznat, že v první chvíli mě tím i tak trochu naštvala. Trochu mi to připomnělo úplně stejný „duševní“ stav plný bezmoci jako když se koukáte na tolik oblíbený seriál, netrpělivě čekáte a bum – titulky ohlásí přesně tuhle samou formulku. Autorka tak přesně věděla, jak si pohrát se svými čtenáři a já uznávám, že se jí to opravdu povedlo na výbornou.
Nemusím jistě zmiňovat, že na pokračování čekám jako na smilování. Knížka za mě byla milým překvapením a už teď se těším na další díl série Klubu zavázaných očí, který zní možná trochu tuctově, ale osobně věřím, že se máme opět na co těšit.
Dystopická romantická fantasy s prvky hororu? Ano! Eleanor Corvin vytvořila příběh, který je dokonalým mixem žánrů, který funguje a od kterého se nedokážete odtrhnout.
