Životopisy slavných Řeků a Římanů I.

Vyprávění o minulých dějích se v antice těšila značné oblibě, a to již od pradávna. Dějepisectví se vedle filozofie a naukové prózy věnovala řada vynikajících autorů. Patří k nim i Plútarchos, jeden z posledních (ne-li vůbec poslední) univerzálních duchů antické vzdělanosti. Plútarchos (asi 45-125), řecký filozof a historik z biótské Chairóneie, byl jedním z nejvzdělanějších a nejplodnějších spisovatelů římské doby a poslední univerzální řecký myslitel. Veřejná činnost ho přivedla do styku s Římany, jimž se obdivoval, a několikrát navštívil Řím. Jako řecká autorita se těšil přízni římských císařů Trajána a zejména Hadriána. Odhaduje se, že napsal asi 250 spisů, z nichž se zachovala necelá polovina. Největšího ohlasu dosáhla jeho populárně filozofická pojednání, jež byla oblíbena i ve středověku, a životopisy slavných osobností, ze kterých čerpal mj. i Shakespeare. Jeho životopisy význačných osobností řeckých a římských dějin představují specializovaný dějěpisný žánr - biografii. Reprezentují tento žánr v pokročilém vývojovém stadiu, kdy se vlivem peripatetické filozofie obohatil o prvky a postupy umělecké prózy za účelem dosažení mravního a estetického účinku na čtenáře. Plútarchoss pak do tohoto žánru učinil průlom svou koncepcí konfrontace osobností, kdy proti Řekovi postavil analogickou postavu Římana a srovnával jejich povahy, kariéru a skutky. Činil tak s ušlechtilým záměrem: demonstrovat souměřitelnou velikost obou antických kultur. Při líčení charakterových vlastností kladl důraz na morální kvality té které postavy, jež podle jeho mínění zasluhovaly následování. Touto metodou srovnávání chtěl zprostředkovat porozumění minulosti. Celkem se dochovalo 49 životopisů, z nichž 46 je párových, tzn. 23 dvojic a 3 jednotlivé. Ztracena je Plútarchova předemluva a první dvojice Epameinóndás a Scipio Africký. Tento svazek životopisů obsahuje 14 dvojic, další pak ostatní dvojice včetně jednotlivců a doslovu.

Sdílet