Aristotelés (384–322 př. n. l.) byl starořecký filozof, vědec a jeden z nejvlivnějších myslitelů západní civilizace. Patřil k žákům Platóna, později se stal vychovatelem Alexandra Makedonského a nakonec založil vlastní školu (Lykeion), kde položil základy mnoha vědních oborů.
Aristotelés se neomezoval na jednu oblast myšlení. Jeho zájem zasahoval do logiky, etiky, politiky, fyziky, biologie, metafyziky i estetiky. Jako první systematicky popisoval přírodní jevy, navrhl klasické zásady logického uvažování a definoval pojmy, které dodnes tvoří základ filozofické terminologie. Ve svých spisech zkoumal, co je to dobrý život, jak má fungovat spravedlivý stát, co činí člověka ctnostným a jak lze poznávat svět kolem nás.
Jeho učení mělo obrovský vliv na antickou, středověkou i novověkou filozofii. Po staletí platil za nejvyšší autoritu v přírodních vědách a logice a jeho názory formovaly myšlení evropské kultury až do moderní doby.
Aristotelés zůstává jednou z klíčových postav světového intelektuálního dědictví – symbolem snahy porozumět světu rozumem, pozorováním a systematickým bádáním.