Živá pochodeň na Stadionu Desetiletí

Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí polil rozpouštědlem a zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec. Devětapadesátiletý úředník z Přemyšle svůj čin pečlivě připravil - na magnetofonový pásek namluvil poselství, v němž obvinil Sovětský svaz z imperialistických záměrů a snahy rozpoutat novou světovou válku. Své krajany vyzval k odporu proti totalitnímu režimu. Na stroji napsal letáky a notářství zaslal svoji závěť. Získal vstupenku na centrální oslavy dožínek, které se na Stadionu Desetiletí odehrávaly za přítomnosti nejvyššího stranického a státního vedení Polské lidové republiky. Kulturnímu programu přihlíželo okolo sta tisíc osob, u nichž však šokující protest nevyvolal výraznější reakci. Po uhašení byl Siwiec odvezen do nemocnice, kde za čtyři dny zemřel. Po celou dobu jej zde hlídala tajná policie, které se před širší veřejností podařilo jeho tragický čin utajit. O události na Stadionu Desetiletí se po několika dnech sice dozvěděla polská redakce Rádia Svobodná Evropa, ale její vedení nepovažovalo zprávu za důvěryhodnou a rozhodlo se jí nevyužít. Teprve poté, kdy se v Praze upálil Jan Palach a kdy mnichovská redakce opět obdržela z Polska nový - sice anonymní, ale tentokrát velmi podrobný - popis celé události, byla v březnu 1969 zpráva o sebeupálení ve Varšavě odvysílána. V roce 1981 vydala Siwcova rodina pamětní spis, ve kterém byl poprvé publikován přepis poselství, které Ryszard Siwiec před svým činem namluvil na magnetofon. Až na počátku devadesátých let se režisérovi Macieji J. Drygasovi podařilo shromáždit výpovědi svědků a rodiny. Získal také archivní dokumenty z dobového vyšetřování a objevil krátký filmový záběr hořícího Ryszarda Siwce. V roce 1991 natočil filmový dokument Uslyšíš můj křik a připravil rozhlasový pořad Testament. Jeho zásluhou se Siwcův protest stal známým v Polsku i v zahraničí. V této knize jsou poprvé publikovány v českém jazyce takřka všechny dostupné archivní dokumenty o Siwcově protestu, včetně jeho vlastních textů. Edice je doplněna úvodní historickou studií a dobovými fotografiemi. Součástí knihy je také CD, kde je sebeupálení Ryszarda Siwce zachyceno na filmových záběrech, které na Stadionu Desetiletí natočili příslušníci polské tajné policie. Podařilo se je teprve před několika lety nalézt v archivu Ústavu národní paměti ve Varšavě.

Sdílet