Vita Humana

Ze začátku mi malinko trvalo, než jsem se začetla, nicméně autor to se slovy opravdu umí, takže potom už téměř nešlo přestat. Jelikož Filip v knize cestuje do jiných světů, bylo zde hodně prostoru popustit uzdu fantazii a toho autor opravdu plně využil. Nechyběly i chvíle napětí, jestli se hlavnímu hrdinovi podaří splnit všechny úkoly, které si na něj jeho průvodce Auxilus přichystal a taky pochybnosti, jestli jsou jeho úmysly tak čisté, jak mu tvrdil. Kniha je protkána i spoustou pěkných a pravdivých myšlenek a cestování dimenzemi je popsáno tak, že i jako člověk, který nemá sci-fi moc načteno, jsem vše pochopila a dokonce bych i autorovi uvěřila, že takhle by to možná i doopravdy mohlo být ;) To, jak Filip nakonec dopadl bylo pro mě nečekané, no a ten úplný konec? Ne ne, to už si budete muset přečíst sami... Za mě povedená prvotina. "Šel jsi za tím, co ti někdo jiný určil, místo za tím, za čím jsi chtěl jít ty sám. Ale nemusíš být zklamaný, tak to má většina z vás. S ochotou plníte cíle jiných, zatímco věříte, že děláte přesně to, co sami chcete."

"Tam, kde je člověk, není smrti, a tam, kde je smrt, již není člověka." Vita Humana je debutem, který nepůsobí jako prvotina. Viktor Ulip se s nebývalou jazykovou jistotou a originálním pohledem pouští do žánru sci-fi, který se u nás stále potýká s předsudky (přiznávám, ani já sci-fi nevyhledávám). A přestože se dotýká tak závažných témat, jako je původ lidstva, smysl bytí a hranice reality, dělá to s lehkostí, vtipem a především výborným stylem, který čtenáře vtáhne a nepustí. Zcela netradičně zvolil autor spisovnou češtinu, která dnes v beletrii není obvyklá. Kupodivu to ale vůbec nepůsobí toporně – naopak. Jazyková čistota v kombinaci s reálnými dialogy a dobře vystavěnou psychologií postav funguje perfektně. Hlavní hrdina Filip je postava, kterou si snadno oblíbíte, a jeho vývoj je napsán s citem i přesvědčivostí. Kniha dokáže balancovat mezi filozofií a napětím, přičemž nechybí ani smysl pro humor, který některé těžší pasáže odlehčuje. Výborně funguje i dynamika mezi jednotlivými scénami – každá nová kapitola otevírá další úroveň, další svět, další otázku, kterou si čtenář nutně položí i sám. "Ovšem odvážný není ten, kdo se ničeho nebojí, ale ten, kdo koná, přestože má strach." Malou výtku bych měla snad jen k části, kdy se Filip dostává do prvního paralelního světa – snaha co nejpřesněji popsat „jinakost“ byla natolik důsledná, že jsem se místy trochu ztrácela. Četba byla v tu chvíli náročnější, ale s postupem děje se vše vrací do strhujícího tempa. Vita Humana je kniha, která si zaslouží pozornost – nejen pro své myšlenky, ale i pro jazykovou vytříbenost, stylovou odvahu a vnitřní přesah. A závěr? Wow!