Tvář lásky

Knihy od Katherine Centerové mám opravdu ráda, ale tohle mě opravdu nechytlo.

Nečekané velmi čtivá knížka o slepotě k obličejům. Velmi mě to zaujalo a přečetla jsem za dva necelé dny. Určitě si ještě něco od autorky přečtu.... doporučuju

Od téhle knihy jsem očekávala fluffy feel good romantiku a to přesně jsem dostala + ještě něco navíc. O obličejové slepotě jsem nikdy neslyšela a musím říct, že se s tímhle tématem autorka poprala dost dobře - zajímavě a dobře popsáno, dokázala jsem si představit, co hlavní hrdinka prožívá a hlavně mě to dost zaujalo, takže si příběh celou dobu udržel mou pozornost. Skvěle mi sedly postavy - Sadie mi v některých chvílích dost připomínala sebe. Obdivuju, jak změnu svého zdravotního stavu a vše, co se dělo okolo s její rodinou zvládala. A že tedy měla dost vytrvalého nepřítele, její nevlastní sestru Parker bych asi nesnesla ani minutu Joe byl super od prvního momentu a i když mi některé dialogy přišly nepřirozené, jejich interakce jsem si užívala. Jen mě mrzí, že jsme z jejich vztahu nedostali víc, moc se mi spolu líbili a bavili mě. Btw žádný spice v knize nenajdete. Stránky mi utíkaly pod rukama, v uších mi zněl super playlist a já se radovala, že před sebou mám super oddechové čtení. A pak přišel plot twist - který mi připadal naprosto boží, až tak, že jsem se s otevřenou pusou podívala do zdi. Jen čím víc jsem o něm přemýšlela a vracela se zpět k různým situacím, nepřijde mi vlastně moc reálný. Pokud budete mít náladu na feel good nenáročnou romantiku, rozhodně tuhle knížku doporučuju. Až mě vlastně překvapilo, jak moc se mi líbila. A když se odprostíte od toho, že pár věcí nedává úplně smysl, budete spoko.

„Zavři oči a dívej se srdcem.” Od autorky Karhetine Center som zatiaľ čítala iba knihu Bodyguardka, ktorá sa mi páčila a že autorka je „kráľovná pohodových romancí”, to naozaj platí. Tvář lásky je pohodový príbeh plný nie len lásky ale aj emócií, tak poďme na to. V hlavnej úlohe Sadie, portrétová maliarka, ktorá sa snaží zažiariť v súťaži o najlepší portrét a pokračovať tak v tom, čo milovala jej nebohá mama. Žiaľ, po nehode musí absolvovať operáciu mozgu, ktorá jej spôsobí opuch a ten zas problém rozoznávať ľudské tváre. Prosopagnózia alebo aj slepota na tváre. Musím povedať, že autorka našu hlavnú hrdinku vôbec nešetrila. Sadie sa musí vysporiadať s náročnými rodinnými vzťahmi, so stratou rodiča, problémami v láske, pracovnom živote a teraz ešte aj s mozgovou poruchou. Viete si predstaviť, že zrazu neviete rozpoznať žiadnu tvár a teda všetky tváre vidíte v mozaike? Sadie áno a musí ďalej fungovať, aj keď zo začiatku má z toho obrovský strach. Uvedomí si však, že svet sa dá vnímať nie len očami, ale aj inak. Srdcom. Čo sa týka romantickej linky, Sadie svojím správaním takmer okamžite očarí veterinár Oliver, aj keď vlastne nepozná jeho tvár. Zároveň sa nečakane zblíži aj so svojím susedom Joeom, ktorého spočiatku neznáša, ale opak je pravdou. Kto je ten pravý? Rozhodne sa správne? So Sadie nás čaká viac tažkých a smutných situácií a nedorozumení, ale naopak, aj veľa sćen, pri ktorých sa nahlas zasmejete. Aj keď som plot twist odhalila pomerne skoro, nevadilo mi to a čítanie tejto knihy som si užila. Toto bol za mňa veľmi milý príbeh a ak máte chuť na sladkú, nenáročnú romantiku, práve táto kniha sa na to perfektne hodí.

Tvář lásky je oddechová „feel good“ romance plná humoru, která vypráví příběh o malířce portrétů Sadie, která vlivem nehody a následné operaci mozku přestane rozlišovat lidské tváře a místo nich vidí jen mozaiku. Brzy na to potká dva osudové muže, kteří jsou jako den a noc. Atraktivní veterinář Oliver a její soused Joe, který jí nejprve pěkne pije krev, ale ona později pozná, že první zdání klame. Který z nich bude pro ní ten pravý? Je její stav nezvratný? Jakým překážkám bude muset čelit? Po prvních pár stránkách jsem si říkala: „Vážně na obálce psali: Královna pohodových romancí? “ Vždyť hlavní hrdince osud nadělil pořádnou nálož v podobě nemoci a následné operace nebo i komplikovaných rodinných vztahů a problémů v práci. Nicméně brzy ze mě napětí opadlo a já se do čtení a příběhu ponořila. Kniha je velmi čtivě napsaná a hravě ji slupnete během jediného dne. Ačkoliv jsem jeden hlavní zvrat správně předvídala už na začátku, tak zde bylo několik dalších překvapení, která mi v závěru vzala dech. Svým osobitým humorem a přístupem ke všemu jsem si hlavní hrdinku oblíbila okamžitě. U několika pasáží jsem se musela nahlas smát – třeba když Oliverovi popisovala oblíbená jídla svého psa Buráka nebo když si s Joem vysvětlovala to obrovské nedorozumění. Závěrem: Po dočtení knihy cítím vnitřní uspokojení. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala: Skvěle napsaný romantický příběh, který pohladí na duši a vytvoří úsměv na rtech. Doporučuji!