The Vanishing Half

Krásný román

Knihu jsem viděl jednou, v knihovně, a obálkou mi přišla moc zajímavá. Ze začátku jsem měl teda trochu terno v tom, abych pochopil o co se vlastně jedná, ale potom se mi to jaksi všechno samo vysvětlilo a knihu jsem si dost užil, těším se až si od autorky pořídím další díla.

Táto Kniha si právom zaslúži pozornosť..Desiree a Stella sú dvojčatá a pra pra pravnučky zakladateľa malého mestečka Mallard.. mestečka kde majú radi bielych farebných... Rasizmus stále aktuálna téma Lebo vždy bol a bude..Obe sú svedkom násilnej smrti ich otca .. pretože sa tak Biely rozhodli... Dvojčatá majú svetlú pleť sú prakticky nerozlučiteľné, obe majú svoje plány do budúcnosti aby nemuseli upratovať domy bohatých bielych.... Rasizmus v tej dobe bol veľmi krutý .. farebný a čierny museli nakupovať v určitých hodinách ,mali svoje miesta na cintorínoch ľudia k nim boli krutý a za všetko zlé čo sa stalo vinili ich..Je kopec kníh na túto tématiku..Nie som rasista a predsa ma to stále poburuje ... ubližovať niekomu len kvôli farbe pleti... V jeden významný deň v ich mestečku sa rozhodnú odísť, opustiť ich matku a začať svoj život ďaleko od ich bolestivých spomienok...Ich spoločný život sa pretrhne, keď sa rozhodne Stella ísť vlastnou cestou a žiť vlastný život ako biela..Je to v podstate pre ňu jednoduché pretože nikto ju nepovažuje za farebnú... Desiree sa po rokoch vráti domov s úplne čiernym malým dievčatkom k svojej matke .. A snaží sa pátrať po svojej sestre.. Kniha je nielen o rasizme... V knihe sú zaujímavé postavy úzko späté s dvojčatami... Je aj o zmene identity ..Sú medzi nami ľudia ktorých spoločnosť stále odsudzuje.. Osudy oboch dvojčiat vás zaujmú aj keď ja som bola na Stellu poriadne nahnevaná.....a odpustiť jej vedela len Desiree.. Neviem ako by som sa zachovala na Stellinom mieste ja v tej dobe... Ich cesta životom vás prekvapí.... Spisovateľka ma prekvapila a ja dúfam, že Brit Bennett bude pokračovať v písaní....Kniha má výborné hodnotenia a ja plne súhlasím.... Môžem len odporúčať!!!

Je dost možné, že mnoho čtenářů odradí pomalý vývoj příběhu nebo několikero časových linií, ale já vysloveně takové knihy mám ráda. Nevadí mi pomalý rozvoj prostředí příběhu. Mně se kniha líbila velmi, a co musím obzvlášť vyzdvihnout - já jsem v této knize snad nenašla jedinou pravopisnou nebo stylistickou chybu!!!! Aktuálně čtu teď jinou knihu, která má i o dost vyšší hodnocení než Polovina tebe, a to je teda utrpení, co do kvality korektury textu. Dále jsem u Poloviny tebe postřehla další méně obvyklý jev, který se mi vlastně líbil. Kniha vlastně téměř až do konce jen tak volně plula a rozvíjela zápletku a na rozdíl od mnoha autorů, jejich díla působí, jako kdyby ke konci už nevěděli, co psát, tak úplně vypustí mnoho detailů a konce jsou tak nějak celé useknuté, tak tato kniha si svůj velkolepý závěr opravdu celou dobu schovává a všechny emoce a rozuzlení se objeví až na konci se všemi potřebnými detaily, uzavřením všech příběhových konfliktů a dějových linií. Osobně cením i historický náhled do života "barevných", protože je docela snadné zapomenout, že to není ještě zdaleka tak dávno, kdy byla černochům upírána základní sociální práva a že v některých oblastech USA historicky určité postoje přetrvávaly nesmírně dlouho. Celé toto pozadí totiž vytvářelo názorovou budoucnost (tedy z našeho pohledu dnešní současnost) a společenské vnímání, a to se až dodnes stále promítá do vzájemných vztahů mezi bílými a barevnými. Knihu doporučuji, protože stojí přinejmenším za to si uvědomit, že ještě nedávno někde jinde nebyly věci tak automatické. PS: A vlastně jsem ještě chtěla přidat takový vtipný postřeh - jak jsou překladatelka i korektorka zřejmě velmi seriózní a kultivované dámy s vysokou jazykovou úrovní, tak mě vysloveně mohlo strhat smíchy, že zřejmě paní překladatelka si někde v druhé polovině knihy dovolila ustřelit od své velevážnosti a použít slovo "zababušení" ve smyslu zachumlaní :D Slovo znám, ale myslím, že se u nás používá vzácně, slangově a spíš jen lokálně. Pobavilo :-)