Řeka mě volá domů

Kniha má všude dost vysoké hodnocení, ale za mě je možná i ta jedna hvězdička moc knihu jsem ani nedočetla (jsem daleko za polovinou) a to se mi vážně nestává, ale tohle je strašná nuda…

Stejně tak, jako obálka, je kniha nádherná i uvnitř. Vydejte se na cestu s Rachel, otrokyní, která se rozhodne najít své děti. Budete jí fandit, budete s ní brečet a budete doufat, že cíl její cesty bude šťastný. Píše se rok 1834, ocitáme se na jedné z mnoha plantáží na Barbadosu. Majitel právě oznámil, že je otroctví zrušeno, ale radost je předčasná. Nyní se všichni stávají tzv. učni, kteří nemohou odejít a musí pro pána pracovat dalších šest let. Rachel už to dál nechce snášet a rozhodla se utéct. Její touha najít své děti, které ji sebrali, je tak silná, že ji pomůže překonat nejednu překážku. Tento román vás vtáhne do děje hned od prvních stránek a nepustí, dokud nebudete na konci. Je to dechberoucí příběh o síle mateřství a o svobodě. Rachel si okamžitě zamilujete, budete s ní prožívat každý její krok a každé její rozhodnutí. Ztráta dětí je pro matku obzvláště bolestivá a pokud existuje i ta nejmenší naděje, že je vaše dítě naživu, musíte doufat a bojovat. Chcete číst dál, chcete víc, nemůžete přestat, ale zároveň máte chuť knihu odložit, abyste všechny ty hrůzy a nespravedlnosti rozdýchali. Velice mě překvapilo, že se jedná o prvotinu autorky. Eleanor Shearer píše nádherně. Nejen, co se obsahu týká, ale to, jaké používá věty a přirovnání. Je to skvost a je opravdu zážitkem tento příběh číst. Navíc je velice znát, jak dobře zná samotnou tématiku. Otroctví na Barbadosu i Trinidadu dlouho studovala, tím se v knize dozvíme rozhodně i nové či méně známe informace. Také je velice silný doslov, kde nám autorka přiblíží životní příběh její vlastní rodiny, která si prošla podobným osudem, jako ta z knihy. Řeka mě volá domů je příběhem, který ve vás bude rezonovat ještě dlouho poté, co knihu dočtete.