Poslední kluk

Tak na tohle jsem čekala dlouho a opět nezklamalo po předchozích dvou dílech jsem byla jak na trní, jak to s trenérem Clayem vlastně dopadne a vážně přišla super pecka miluju příběhy od této autorky a tento příběh byl opět fantastickej

Pěkné zakončení série.

Ze všech tří knih téhle série mi to připadalo nejslabší. Ať už co se týkalo příběhu nebo erotiky. Jejich chemie fungovala dobře, ovšem čekala jsem tam daleko větší drama nebo té erotiky jak už jsem psala. Od autorky jsem četla snad skoro všechno a tady nás o dost ochudila oproti jiným knihám. Přesto všechno se to četlo dobře. Děj se trochu natahoval, když se hrál hokej (ale to se dá čekat, když je to hokejová romance).

Mám ráda příběhy o druhých šancích a tenhle mi připomněl, proč mají v mém srdci tak pevné místo. Je to emotivní, něžné, místy bolestivé, ale hlavně krásně lidské vyprávění o dvou mužích, kterým osud po patnácti letech nadělí ještě jednu příležitost napravit to, co kdysi pokazili. Způsob, jakým se jejich cesty znovu zkřížily, mě neskutečně bavil. Jethro rozhodně nemá svůj den, když zjistí, že byl vyměněn do týmu, který trénuje právě Clay, jeho bývalý spoluhráč, spolubydlící a také muž, na kterého nikdy tak úplně nezapomněl. A věřte mi, že trapnosti, nevyřčených slov a starých křivd je mezi nimi víc než dost. Nejvíc jsem si užívala jejich vztah. Přátelství, které kdysi přerostlo v něco víc, bylo cítit z každé stránky. I po letech se znají lépe než kdokoliv jiný, pamatují si drobnosti, vědí, co toho druhého potěší a právě díky tomu jejich příběh působí tak přirozeně a uvěřitelně. Clay i Jethro už nejsou kluci, kteří tehdy udělali několik špatných rozhodnutí. Jsou starší, zkušenější a život je naučil dívat se na věci jinak. O to krásnější bylo sledovat, jak si k sobě znovu hledají cestu, učí se odpouštět a pomalu bourají zdi, které mezi nimi vyrostly. Kniha není jen o romantice. Jethro řeší složité rodinné problémy, Clay tlak spojený s trenérskou pozicí a oba nesou na bedrech víc, než by se na první pohled zdálo. Díky tomu má příběh i velkou emocionální hloubku. Tohle je přesně ten typ knihy, který vás zahřeje u srdce. Příběh o ztracené lásce, druhých šancích a o tom, že někdy stačí jediné setkání, aby člověk zjistil, že na některé lidi nikdy nezapomněl. A já si čtení opravdu moc užila.

Asi budu už trochu zaujatý, ale já prostě knihy Sariny Bowen miluji. A ani tato není výjimkou. Moc se mi to líbilo a myslím, že od této autorky mě potěší každá nová kniha. Tak uvidíme co nám nachystá na příště.