Pět Číňanů oběšených v Idahu

Příběh Daiyu, dívky, která má jméno po postavě ze slavného čínského románu. Nechtěla žít podle předlohy a rozhodla se, že „napíše“ o sobě svůj vlastní příběh. Osud jí však vymyslel nelehkou cestu. Ocitáme se v Číně kolem roku 1880, Daiyu přišla o oba rodiče a vydává se do města v převlečení za chlapce. Nejprve se učí v kaligrafické škole, poté je unesena a dostane se až do Ameriky, zde po krušných chvílích pocítí protičínskou agresi na vlastní kůži. U této knihy mě na první moment odrazoval název, naštěstí mě zaujala obálka i anotace a já jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla – byl to čtenářský zážitek! Kromě samotného příběhu, který je nelehký a rozhodně Vás zasáhne, se mi moc líbilo, že jsem se dozvěděla více o životě v Číně na konci 19. století a zároveň pak postoj Američanů k přistěhovalcům. Dozvíme se zde spoustu o kaligrafii a celé je to tu nádherně popsané, že budete mít chuť začít zkoumat čínské znaky. Porovnání některých výrazů v angličtině a v čínštině je tu také moc zajímavě a pěkně podané. O tématu rasismu je napsáno hodně knih, ale o rasismu v Americe na asijské občany, to jsem snad ještě nečetla a celkově se to málo ví. Je to smutné téma, ale jsem ráda, že jsem se o něm dozvěděla více. Celý příběh je neskutečně čtivý, od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Daiyu jsem si zamilovala a chtěla s ní být co nejdéle. Ač je příběh smutný, neuvěřitelný, drsný a krutý, i přesto všechno je tak nádherně napsaný. Já si užívala každou větu, každou stránku, chtěla jsem víc a víc a na konci jsem byla smutná nejen ze samotného příběhu, ale i proto, že je konec knížky. Nejraději bych ji začala číst zase znovu od začátku. Pokud rádi čtete o vážných tématech a zároveň si opravdu chcete užít čtení, krásný jazyk, krásné věty, tak tuhle knížku rozhodně nepřehlédněte. Stojí to za to.