Mýty o sebevraždě

5 z 5 hvězdiček Vášnivá Čtenářka registrovaný uživatel 15. ledna 2024

Sebevražedné myšlenky – tak málo se o nich mluví a tak málo o nich laická veřejnost ví! Možná právě proto autor Derek de Beurs napsal tuto velice čtivou knihu, která poučí laiky a obohatí odborníky. V naší společnosti se o sebevražedných myšlenkách obecně velice málo a těžko hovoří. Může za to několik důvodů, které se dozvíte v knize samotné. Kniha také odpovídá na řadu dalších otázek, které se ve společnosti směrem k sebevražedným myšlenkám objevují. Myslíte si, že mluvení o sebevraždě může člověka dohnat k činu? Proto je lepší o sebevraždě nemluvit? Nebo se snad domníváte, že člověk, který trpí sebevražednými myšlenkami patří rovnou do nemocnice? Je to blázen? Jak vůbec někdo může o sebevraždě jenom přemýšlet?! A jak to je se sebevražednými myšlenkami a svátky – například vánočními. Páchají lidé častěji sebevraždy v období Vánoc? A mohou média ovlivnit člověka natolik, že by spáchal sebevraždu? Je to vůbec možné? A co teprve umělci? Skutečně platí, že umělci jsou náchylnější k sebevraždám? Iveta Bartošová, Petr Muk, Karel Svoboda, Robin Williams, Kurt Cobain – všichni tihle spáchali sebevraždu. A je jich mnohem, mnohem více. Je tohle náhoda? Nebo je skutečně statisticky nějak podloženo, že slavní lidé páchají sebevraždy častěji? A co teprve sebevražda v rodině? Pokud někdo v naší rodině spáchal sebevraždu, máme zvýšené riziko, že budeme sebevražednými myšlenkami trpět i my? Co když existuje nějaký sebevražedný gen, který se dědí a kvůli kterému jsme náchylní k sebevraždě? To a mnohem více se dozvíte v této knize. Derek de Beurs je nizozemský klinický psycholog, který celé své dětství prožil za branami psychiatrické léčebny. Ovšem ne jako pacient, nýbrž jako dítě místního lékaře. Jeho otec však sám sebevraždu spáchal a Derek zasvětil svou profesní kariéru snaze o pochopení toho, co tyto lidi k sebevraždám vede. V dnešní je době je pan de Beurs mezinárodně uznávavaným odborníkem na sebevraždy a současně se angažuje rovněž na poli prevence sebevražd. Musím přiznat, že mne tato kniha velmi mile překvapila. Přestože nenabízí snad žádné kazuistiky, které mne v odborných knihách vždy velmi potěší, tak tahle kniha se pyšní tím, že na každém řádku najdete nějakou zajímavost k dané problematice. Je to kniha nabitá fakty, průzkumy a studiemi, díky kterým vyvrací či potvrzuje různá tvrzení o sebevraždách. Při čtení je jasně patrné, že autor skutečně ví, o čem píše. Ať už se vás sebevražedné myšlenky týkají osobně (např. že víte, že jimi trpí někdo blízký) nebo profesně (máte zvýšenou pravděpodobnost, že se s lidmi se sebevražednými myšlenkami setkáte – např. pomáhající profese), rozhodně vám doporučuji tuhle knihu si přečíst. Odkryje vám řadu zajímavých informací a ukáže vám, jak můžete o sebevražedných myšlenkách nejen přemýšlet, ale také jak o nich komunikovat. Já osobně jsem nejvíce ocenila právě tu část o komunikaci, protože jakožto budoucí psycholog je tohle pro mne velmi užitečné. Ale stejně tak pro mne byla velmi užitečná i další témata, která se se sebevražednými myšlenkami pojí. Jestliže se zajímáte o psychologii laicky nebo odborně, rozhodně by tahle kniha neměla uniknout vaší pozornosti. Díky ní můžete totiž někomu zachránit život. A to za přečtení rozhodně stojí!