Kukuřice, komunismus a kaviár

Anotace na e-shopu nám toho moc neříká... Mne zlákalo to, že jde o autobiografii. Když jsem pak na přebalu četla, že "se historií projíme", zahlodala zvědavost, neuměla jsem si to dost dobře představit. Knihu donesl už Ježíšek, ale vzhledem k pramálo volného času jsem po ní sáhla až v tyto první březnové dny. A nelituji, že jsem ji měla na seznamu přání, a že Ježíšek vybral s několika málo dalšími i ji... Byla to (navzdory tématu) jízda... Autorka vzpomíná, jak život v Sovětském svazu a následný odchod do Ameriky vnímala coby dítě, prolíná se linie dob minulých se současností (ale dává to plně smysl). Je tam zprostředkovaný i pohled na to samé očima autorčiny matky. Dalo by se to tedy nazvat: od Lenina po Putina. Styl je perfektní. Lehká ironická nadsázka se střídá s úderným sdělením holého faktu... Vzpomínky úsměvné střídají ty hůře rozdýchatelné či i takové, které jen těžko člověk chápe, ač sám v tu dobu už byl také na světě, jen tedy v jiném státě... Je to jedna hodně mála knih, kde je politika podaná tak, že mi to vůbec nevadilo, to, co jindy čtu krkolomně a z nutnosti, to se mi zde četlo samo... A fajn je i nenásilné vložení několika anekdot "hlasu lidu" z těch časů. Je tu krásně popsaný běžný život obyčejných lidí i smetánky. A jak to je s tím "projedením se historií?" To je na tom to nejlepší... Každou tu etapu autorka spojuje s jedním pokrmem, popisuje ho tak, že jestli je možné nad knihou o politice slintat - mně se to stalo. A od strany 377 mě čekalo polaskání v podobě receptů a postupů na ty zmíněné dobroty. Asi se mi nepovede vyzkoušet všechny, ale některé z nich rozhodně vyzkoušíme i u nás doma. Zajímavá je kapitola věnovaná alkoholu: "Moskva skrz skleničku". No, tam mi při čtení "uschnul nátělník", protože o tomto národu se všeobecně ví, že alkohol tam vládne celkem slušně, ale tohle mě dostalo... tam snad chlastají vše, co teče, krom rozehřátého asfaltu... A perlička, tedy taková mini-báje: Když se mělo Rusko rozhodnout, zda křesťanství či islám, křesťanství vyhrálo, neb islám alkohol zakazuje... Kniha končí nástupem Putina k moci... Naštěstí... Protože už by se pak ta lehce čtivá forma knihy pokazila, což by byla velká škoda. Dalo by se toho ještě napsat plno, protože kniha zanechala hodně silných dojmů, ale už by to "smrdělo spoilerem", což bych nerada, ale stejně mám pořád pocit, že jsem něco podstatného zapomněla zmínit... ale snad je to jen pocit a jako "návnada" těch mých pár vět stačí.

Jídlo jako doprovodný prvek v historii SSSR očima obyčejné dívky-spousta informací, které nám tajili. Za mně dobrý