Encyklopedie víl Emily Wildové

Dala bych 4.5. Skvěle napsáno, taková odpočinková fantasy. Ideální na zimní večery

„Já věděl, že budeš moje smrt. Kéž by sis vybrala moji nohu. Tohle je můj oblíbený plášť.” „Do háje s tvým pláštěm!” Strkala jsem ho k chalupě. “Běž dovnitř! Krvácíš!” „Uvnitř nebudu krvácet o nic míň, ty bláznivá ženská.” Pokud se dá příběh o vilách ještě napsat originálně, tak právě tahle autorka to dokáže. “Encyklopedie” je totiž něco výjimečného. Bod číslo 1: Skvělé postavy Na společenské konvence krátká, ale velmi chytrá akademička Emily si mě okamžitě získala. To pozadí univerzity, vědeckého bádání a prostředí malého města mě úplně pohltilo. A Bamleby byl třešničkou na dortu. Arogantní i milý, egoistický a zároveň ochraňující, nervy drásající, ale bez něj by to nebylo ono. Chemie mezi nimi mě neskutečně bavila - takovy Dramione vibe. „Tak to už stačí,” prohlásil. „Stíne, koukej přivést tu svou paničku se sebevražednými sklony.” Bod číslo 2: Originální svět víl Miluju tyhle víly - některé zákeřné a lstivé, jiné milé, ale přesto vychytralé a všechno u nich něco stojí. I ty nejpřívětivější víly očekávají (třeba za informace) něco na oplátku. Bavilo mě objevování jejich světa, zvyklostí, magie… Každé setkání s těmito bytostmi bylo zajímavé a nepředvídatelné. Bod číslo 3: Specifický styl vyprávění Je to takový deníkový záznam, takže Emily si musíte zamilovat, aby ste si to dokázali naplno užít. Styl je pomalejší, takže na čtení nespěchejte. Myslím si, že právě styl psaní a ta “pomalost” nebude vyhovovat všem, ale dejte aspoň Emily a Bamblebymu tu šanci vás okouzlit. Bod č. 4: Co spíše (ne)čekat Kniha není plná akce, přehnané romantiky a rozsáhlého budování světa. Není to velkolepá fantasy, ale svět je to milý, má takový ten cozy nádech a prostor se v dalších dílech dál rozvíjet. Romantická linka je nenápadná, přirozeně se rozvíjející a spíš taková ta plná drobných gest, vtipných momentů a jiskření. Je to kniha pomalá, kouzelná, temná i podmanivá. Čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST.