Všechno modré z nebe E-kniha

Émilovi je dvacet šest let a trpí vzácnou Alzheimerovou chorobou. Lékaři mu předpovídají poslední dva roky života. On však nechce jen sedět a čekat. Vydá se na svou vysněnou cestu po Francii. Na inzerát hledá někoho, kdo by jel s ním. Tak potkává Joanne, mladou ženu, která sama utíká před svým tajemstvím. Od první stránky nás autorka hodí do příběhu rovnýma nohama. Žádné řeči kolem, ale hned inzerát a za chvilku už se vydáváme na cestu. Díky tomu se okamžitě začtete a budete chtít víc. Víc Émilova i Joannina života. Budete chtít znát každé jejich tajemství i to, jaký život žili doposud. Jelikož miluji Francii, road movie v jakékoliv podobě a silné lidské příběhy, tuto knihu jsme nemohla minout a jsem za to moc ráda. Okamžitě jsem se přenesla na cestu s touto zajímavou dvojicí, měla jsem chuť pořídit si sama karavan a jet taky, stejnou cestou jako oni. Celé je to psáno lehce, svižně, poutavě. Nechybí emoce a silné příběhy. Na jednu stranu chcete číst dál a dál, na druhou stranu se bojíte, co přijde, protože je to jasné od začátku. Jen doufáte, že vše proběhne tak, jak si Émil přeje. Tuto knihu si vychutnejte pomalu, nespěchejte na ni, i když příběh Vás nutí otáčet stránku za stránkou. Kniha je plná krásných myšlenek a citátů. Člověk se při čtení musí zamyslet sám nad sebou, jaký žije svůj život, jak ho prožívá, vnímá a jak si ho užívá. Donutí nás přehodnotit některé naše kroky. Každý by si měl udělat takový výlet, aby si v klidu pohlédl do své hlavy a duše, na všechno se podíval novýma očima a došel k odpuštění… Myslela jsem si, že nedám celých pět hvězdiček. Někdy mi vadilo, že se některé myšlenky opakovaly stále dokola, ale po dočtení, když mi tekly slzy proudem a vzala jsem celou knihu jako celek, musím dát nejvyšší hodnocení. Je to krásná kniha, kterou doporučím všem, co mají rádi příběhy plné lidskosti a emocí.

Krásná knížka, sice smutná, ale s takovou naději. Moc se mi libila

Knížka mě naprosto nadchla. Silný a emotivní příběh, který se mě dotkl. Ke konci jsem brečela a ještě dlouho po dočtení jsem na ni musela myslet.

Pokud pláčeme jen proto, že zašlo slunce, přes slzy neuvidíme hvězdy." ROAD TRIP NAPŘÍČ FRANCIÍ, OD ALP PŘES PYRENEJE PO BRETAŇ. Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem četla. Už od začátku příběhu víte, jak kniha skončí, ale ta cesta hlavní postavy je tak neskutečně nádherná, plná poznání nejen sebe sama, ale i míst, kam by se nikdy nepodíval, nebýt jeho nemoci. Celou dobu jsem cítila totální bezmoc vůči mladému člověku a uvědomovala si pomíjivost všeho. I našeho života. Dnešek tu je, ale co zítřek? Smrt je nevyhnutelná a nač se hnát za zbytečnými statky, do hrobu si je nevezme nikdo z nás. Pořád mi vyvstává otázka, jak bych se zachovala já, kdybych věděla, kolik času mi zbývá. Chtěla bych toho zažít určitě hodně, splnit si své sny. Některé věci jsou nezvratné a proto "když už se nemůžeme vrátit, musíme se starat jen o to, jak jít dopředu co nejlépe." Kniha je napsána tak citlivě, je velmi obsáhlá, ale každá věta, každá stránka má svůj smysl. Najdete na nich mnoho mouder, citátů a myšlenek, které člověka pohladí, donutí se zamyslet a v neposlední řadě, stejně citlivé duše, jako jsem já, i rozpláčou. A nejednou. Citát na závěr: "Opravdová objevitelská výprava nespočívá v hledání nových krajin, ale ve schopnosti dívat se novýma očima." Kéž by se každý z nás uměl dívat více srdcem a tak, jako by to mělo být naposled.

Nádherný, silný příběh. Ke knize se určitě jednou vrátím. Doporučuji.