RECENZE: Slaboch

Jaro. Hrozně tohle roční období nenáviděl. Falešné naděje ohledně nadcházejících lepších časů se každý rok snažily prorazit jeho zimní krustu jako demoliční koule...

Frank

Obyčejný chlap, bývalý boxer, který provozuje autoservis se svým kamarádem. Žije si klidně a od života nic moc neočekává. Není šťastný, ani nešťastný, prostě jen existuje. Relativně poklidné hladiny bytí naruší velký oblázek, v podobě vážného pracovního úrazu, který potká jeho tátu. Minulost se začne nečekaně probouzet a natahovat po Frankovi své kostnaté pařáty. Dosavadní klid se rozplyne náhle, jako ranní rosa.

Ellen

Ublížená duše, která vzala nohy na ramena a utekla ze svého předchozího života tak rychle, jak jen mohla. Roky utíkaly, rány se ale nezahojily. Dnes se živí jako pečovatelka a snaží se nakládat se životem jak nejlépe umí. Vše ale nabírá nový směr, když začne pečovat o jednoho staršího pána. Ukáže se totiž, že jeho syn Frank jí začíná být sympatický.

Tenhle svět je plnej hajzlů, který mají ostrý lokty a derou se kupředu za jakoukoliv cenu, pomyslel si. On sám byl nakonec jedním z nich...

Recenze

Mám silný pocit, že tento knižní kousek to bude mít u čtenářské obce docela obtížné. Lidé namlsaní bestsellery, silnými příběhy a šokujícími zápletkami by mohli pocítit značnou mrzutost, a možná i občasnou nudu, až se začnou prokousávat stránkami Slabocha. Někdy za své peníze nedostanete tolik, kolik jste si představovali, ale i přesto to nemusí být špatný obchod.

Jestli vás předchozí odstavec nutí odvracet zrak od zbytku recenze a poohlédnout se jinde, tak mi prosím vás dejte ještě šanci, protože ačkoliv to tak může vypadat, já osobně tento titul nezatracuji, ba naopak. Upřímný příběh dvou obyčejných lidí, kteří se snaží prokousávat životem a na nic si nehrají, je mi velice sympatický a blízký. Dovedu si představit, že si s Frankem zajdeme na kafe a báječně si popovídáme.

Její příběh byl téměř na konci, režírovaný tím, kdo si s lidmi hraje jako s figurkami. Ať už je to kdokoliv...

Asi vás to překvapí, ale nejsilnější stránkou příběhu je všudypřítomný humor v podobě hlášek a sarkastických poznámek, které mě nejednou rozesmály. Schopnost nadhledu a ironické sebekritiky postavám dával neskutečný šmrnc. Dokonce mi v závěrečné třetině ukápla i slzička, takže emocím bylo učiněno zadost. Slaboch není žádná literární bomba, ale také to není patlanice, která se hodí tak maximálně na podložení viklajícího stolu. Je to nenápadná kniha, která ale umí vzít za srdce a pobavit. A myslím, že to byl i autorův cíl.