RECENZE: Houpačky

Zdeně jsou konvence ukradený. Chce dělat jen to, co sama uzná za vhodný. Navíc není momentálně schopna rozeznat, jestli se ti milí a přátelští lidé smějí jí, nebo na ní. Nevidí v tom absolutně žádný rozdíl...

Příběh

Zdena a Jiřina jsou nejlepší kamarádky, které se rozhodly nastavit zrcadlo všem lidem, kteří si stěžují na věk a jsou unaveni životem. Dvě čiperné důchodkyně mají energie na rozdávání a svůj čas rozhodně nechtějí věnovat luštění křížovek a brouzdání s nákupním vozíkem po Kauflandu. Zdena a Jiřina přícházejí a bok po boku vyvracejí každé klišé týkající se stáří.

Manžel jí zemřel už před mnoha lety a ona má počínající Alzheimerovu chorobu. Zdena má ale pořád chuť užívat si svobody a hledat nové zážitky. A taky by ráda znovu zažila pořádný sex! Vždyť už neviděla penis 25 let a to je prostě skandální! Naděje svitne v okamžiku, kdy si začne psát na erotické seznamce s jedním cyklistou, který ji pozve k sobě. Zdena to vezme jako výzvu a vydává se s Jiřinou na několikadenní výlet až do dalekého Trutnova. Je čas sednout na kola a pořádně šlápnout do pedálů. Vyrazit vstříc dobrodružství, ze kterého budou mladým vstávat chlupy na zádech. Rebelky holt nezastavíte, ani když jsou v důchodu!

Jiřina vytáhla ze sklepa kolo značky Favorit se zakroucenými řidítky, tenkrát se tomu říkalo berany. Možná se to říká pořád, jen už to asi nikdo z normálních lidí nepoužívá...

Recenze

Malá, za to roztomilá knížečka, od které úplně nevím, co mám očekávat. Pohodové tempo a rozvláčný styl psaní mi napovídají, že by to mohla být slušná zábava. Přiznávám se, že mám strach. Chvilkami to sklouzává přesně do toho typu bláznivých komedií, které už jsou strašně vyčpělé a které nemůžu ani cítit. Dost už bylo Kameňáku a Babovřesek. Netrvá to ale dlouho. Proběhlo jen krátké intermezzo a Houpačky chytají druhý dech a začínají se zase pořádně rozhoupávat ve velkém stylu.

Dramedie, kombinace dramatu a lehkého humoru, to je to, co mám rád a čeho si vážím. Autorka se drží přesně v tomto ranku žánrů a já tleskám. Poté, co dokončím aplaus, přijde první slzička. Jestli to bylo spíše díky vtipu či dojetí, už neřeším. Obojího je tam docela dost. I když je to na moje poměry docela krátký příběh, skrývá v sobě mnoho. Na jeho konci jsem zažíval jakýsi pocit úplnosti a spokojenosti.

Pro Emila je to ovšem prašť jako uhoď. Jeho poslední roky spolubydlení s mámou už byly kolikrát za hranicí legálnosti. Nejdřív marihuana, teď únos. Pokud se nechce dostat do kriminálu, měl už by se vážně osamostatnit...

Pokusím se tedy o nějaké resumé. Kdyby se nejednalo o knihu, ale o sportovní utkání, musel bych konstatovat, že naši vyhráli. S úsměvem na tváři a hřejivým pocitem na svém srdečním svalu ukládám tohoto prcka do své knihovny a celý ten rituál si užívám. Zdena a Jiřina jsou strašně cool ženský a v jejich společnosti jsem se smál i červenal zároveň. Když nad tím přemýšlím, tak každá postava, která se v příběhu nachomýtla, měla něco do sebe. Lidé z Houpaček měli rozhodně duši, nebyly to žádné prázdné schránky.

Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 76 %