RECENZE: Letní sázka

Nech mě hádat. Všichni zase žili šťastně až do smrti.

Příběh

January Andrewsová a Augustus Everett jsou na první pohled naprosto rozdílní lidé, oba spisovatelé a rivalové už od vysoké školy. Nebo si to aspoň January celou dobu myslí. Jaké je to pro ni překvapení, když se nastěhuje do domku na pláži, který zdědila po svém otci a jejím sousedem není nikdo jiný než Gus.

Ona je snílek s perfektním přítelem, skvělými rodiči, úspěšná spisovatelka, která neumí psát ani žít nic jiného než šťastné konce. Kdežto Gus je její pravý opak, jeho knihy jsou temné a rozhodně nekončí dobře, stejně tak jako jeho dosavadní život. Jak to asi dopadne, když se dva autoři trpící spisovatelskou krizí rozhodnou uzavřít bláznivou sázku a od základu změnit svůj styl psaní? Dokáže January napsat knihu bez šťastného konce? A dokáže se Gus dívat na svět aspoň trochu pozitivně? Pro oba tím začíná období velkých změn a jejich opětovné setkání se má stát osudovým nejen pro jejich knihy, ale hlavně pro ně samotné.

Promiň, že jsem byl včera takovej divnej.“ „ Nebuď trapnej Gusi, divnej jsi odjakživa.

Verdikt

Tenhle příběh mě opravdu chytil za srdce! A hrozně mě bavil. Nechápu, jak se autorce podařilo zkombinovat tak chytlavou zápletku s naprostým slaďákem a ještě k tomu přidat špetku z erotického románu. Navíc k tomu přibalit vtipnou a ironickou hlavní hrdinku a sexy bručouna, jejího souseda. Líbila se mi přímočarost celé knížky, nikde to nedrhlo a děj krásně plynul a já se každý večer těšila, až si zase kousek přečtu. Nikde nebylo nic navíc, co byste měli prostě chuť přeskočit. 

Rozvíjející se vztah January a Guse byl velmi uvěřitelný a milý, že mi občas vykouzlil úsměv na tváři. Navíc číst knížku o dvou spisovatelích, kteří trpí tvůrčí krizí je samo o sobě zajímavé a několikrát mě napadlo, zda autorka mluví (píše) z vlastní zkušenosti. Většinou se mi nestává, že by mi sedly všechny postavy a jejich vlastnosti tak jako tady. Úplně jsem viděla samu sebe v kůži hlavní hrdinky, jak se s kávou v kelímku, rozcuchanými vlasy, džínovými šortkami a depresí procházím po pláži v malebném americkém městečku.

Jediné, co by někomu možná mohlo vadit, byla předvídatelnost příběhu. Ale mě to popravdě nevadilo vůbec. Docela jsem si užívala to, že mě nic nemůže příliš překvapit. Prostě jsem si vychutnávala přítomnost odehrávajícího se děje bez uvažování nad koncem. Jestli si chcete u čtení odpočinout, lehnout si venku na deku s kávou a knihou…tak tohle je ona!

Hodnocení: 95 %