Čtyři po půlnoci - Kingovy čistokrevné horory pro odvážné jedince i silné žaludky | RECENZE

Kniha Čtyři po půlnoci, která původně vyšla v roce 1990 jako dvě knihy, je soubor čtyř děsivých novel z pera Stephena Kinga. On sám říká, že jde o skutečné horory a má pravdu. 750 stran čtyř spíše románů, než novel v jednom vydání vám dá pěkně zabrat, ale bude to stát za to. Máte-li Stephena Kinga rádi, u Čtyř po půlnoci si budete úplně lebedit.

Pro lásku boží, kde jsou všichni ostatní?

 

Časožrouti

Tento příběh někteří z vás možná znají, ať už jako film z roku 1995, anebo jste jej, tak jako já, četli. Věřte, že se i tak vyplatí si ho přečíst znovu. Pojednává o trhlině v čase, a to je hodně zajímavé téma. Při letu č. 29 společnosti American Pride z Los Angeles do Bostonu záhadně zmizí většina cestujících a prázdná je i pilotní kabina. Zbyde jich jen jedenáct. Těch, kteří zrovna tvrdě spali. Podaří se jim ovládnout letadlo a přistát? A pokud ano, co z toho vzejde? Mistr hororů, Stephen King, vám tyto otázky zodpoví svým typickým způsobem, tomu věřte, a pohrávat si s vámi bude tak, jak to umí jenom on. Na povrch vyplují opět ty nejtemnější lidské povahové vlastnosti, ale i ty nejryzejší, a Časožrouti nebudou mít šanci… anebo přece jenom ano?

Když vypínal motor, Eric Clapton byl zrovna uprostřed kytarového sóla. Ticho se na Morta sesypalo jako náklad balvanů zabalených v pěnové gumě. Na jezeře nebyla jediná loďka, v trávě jediný brouk.

 

Skryté okno do skryté zahrady

Ani tato novela, jejímž hlavním tématem je, jak jinak, lidská mysl plná temných zákoutí, není neznámá. Příběh vypráví o spisovateli Mortovi, který tráví čas v domě u jezera, aby se tu vzpamatoval po rozvodu a psal. Všechno se však zvrtne v momentě, kdy jej navštíví muž v klobouku jménem Shooter. Tvrdí, že od něj Mort svou poslední povídku opsal. Mort musí dokázat, že tomu tak není, ale Shooter je neodbytný a Mort začne mít podivné noční můry. Nikdo, ani vy, už neví, co je pravda a co se odehrává jen v jeho představách a zamotanou hlavu budou mít všichni. Myšlenka napsat tento příběh napadla Stephena Kinga poté, co byl sám opakovaně neprávem obviněn z plagiátorství. Za zmínku stojí také film Tajemné okno, natočený podle tohoto příběhu roku 2004 s Johnnym Deppem v hlavní roli, který nemá chybu, ale od knížky se trochu odlišuje. Skryté okno do skryté zahrady si tedy určitě přečtěte!

Sam za ta léta v Junction City prošel kolem knihovny snad tisíckrát, ale tohle bylo poprvé, kdy se na ni skutečně podíval a zjistil něco, co ho udivilo, nenáviděl tu budovu už od pohledu. Nelíbila se mu, zneklidňovala ho. Netušil proč. Byla to koneckonců jen knihovna, nikoli inkviziční žalář.

 

Policajt z knihovny

Chodíte-li si půjčovat knížky do knihovny, tahle povídka pro vás bude hodně „na tělo“. Typuji, že pokud po jejím přečtení s půjčováním úplně neskončíte, určitě už nikdy přitom nebudete mít dobrý pocit. Vypráví totiž o tom, co se stane, když knížky včas nevrátíte. Tak, jako její hlavní hrdina pojišťovák Sam, a to i přesto, že ho přísná knihovnice slečna Lortzová varovala. Policajt z knihovny si to se Samem pěkně vyřídí, ale to ještě není to nejhorší. Až Sam zjistí, kým ve skutečnosti slečna Lortzová je, a čím se, zejména v dětském oddělení živí, bude už možná pozdě. Na novelu Policajt z knihovny budete potřebovat silný žaludek. Je to doslova děs a hrůza – zkrátka horor, jak má být.

To je ale ošklivý hafan, co říkáte?

 

Sluneční pes

Vítejte v Castle Rocku! Ano, je to tak, i když tentokrát téměř naposledy. Sluneční pes je takovou předzvěstí ke knize Nezbytné věci, kde se Stephen King s Castle Rockem definitivně rozloučí. Seznámíte se zde také s některými postavami, které budou v Nezbytných věcech, a nejenom tam, hrát významnou roli. Hlavní hrdina příběhu, Kevin, dostane k patnáctým narozeninám vysněný dárek – fotoaparát polaroid. Kdyby jen tušil, jakou hrůzu v sobě skrývá! Čím víc Kevin totiž fotí, tím děsivější fotografie z polaroidu vycházejí. Ať fotí, co fotí, vždy je na obrázku strašidelný pes. A co víc? S každou další fotkou se stále přibližuje. Děj neskutečně graduje a pro Kevina, a také pro pana Merrilla řečeného „Tátu“, nastává boj o život. Kromě strachem zahalené atmosféry se v příběhu, vůbec ne překvapivě, dočkáte zamyšlení nad onou tenkou hranicí mezi skutečným a neskutečným světem a nad složitými vztahy otců a jejich synů. Nápad s polaroidem je naprosto geniální, něco takového jste určitě ještě nečetli.

„Stále věřím v nezdolnost lidského srdce a v absolutní platnost lásky, stále věřím, že lidé jsou schopni navazovat spojení a že duchové, kteří v nás sídlí, se mohou občas dotknout. Stále věřím, že cena za takové spojení je strašlivě, bezmezně vysoká…a stále věřím, že hodnota, již obdržíme, i tuhle cenu převáží. Myslím, že stále věřím v příchod čistoty a v nalezení místa, kde se můžeme postavit na odpor zlu… a hájit to místo až do smrti.“ (S. King.)

 

Verdikt

Všechny čtyři novely jsou skvělé. Nemůžu vybrat jednu nejlepší, protože žádné nechybí napětí, čtivost, dokonale vykreslená atmosféra a psychologie postav, a dokonce ani humor. Jsou to skutečné horory, v tom pravém slova smyslu, kdy vám jde mráz po zádech z pomyšlení, že by se něco z toho mohlo doopravdy stát. Ta nejistota ve vás ještě dlouho zůstane, už jen díky tomu, jak věrohodně a mistrně Stephen King popisuje reálné možnosti lidských reakcí, myšlení a jeho skrytých uliček. Před každým příběhem je navíc krátká autorova předmluva o souvislostech, proč, jak a kdy ho napsal, což vás s ním i s příběhem příjemně sblíží. Musím také vyzdvihnout výborný překlad Ivana Němečka, který je vždy dobrou zárukou nerušeného čtení.

Čtyři po půlnoci je v hororovém žánru velice kvalitní knihou, oceněnou v roce jejího vydání Bram Stoker Award v kategorii Best Fiction Collection. To ovšem nás, Kingovy fanoušky, vůbec nepřekvapuje. Nabízí totiž přesně to, co od něj vždy tak dychtivě očekáváme.

Hodnocení 99 %