Přežít a závodit: Ostrá a upřímná zpověď šéfa stáje Formule 1|RECENZE

Čtenářům se do rukou dostává kniha, jež podobně jako v úvodu zmíněný seriál, provede běžné fanoušky F1 jednou její sezónou, konkrétně tou loňskou (2022). Tentokrát ovšem zevnitř. Günther Steiner, tak jak je známý z televizních obrazovek, nikoho nešetří a pro peprná slovíčka nechodí daleko. Formou deníkových záznamů popisuje nejen jednotlivé závodní dny ve stáji Haas, ale dotýká se i soukromého a pracovního života mimo trať.

Pondělí 21. března 2022 – Bahrajnský mezinárodní okruh, Sáchir, Bahrajn …dnes ráno byli všichni strašně nervózní. Nepamatuju v garáži takové ticho. Běžně si mechanici vyprávějí fóry a utahujou si jeden z druhého – a většinou ze mě –, ale dnes dopoledne to bylo jiné. Klid před bouří...

Autor odpovídá na mnoho otázek, které proplouvají motorsportovým bulvárem. Ať už se to týká vztahu mezi ním a bývalým jezdcem stáje Haas, synem slavného Michaela Schumachera, Mickem Schumacherem, nebo kontroverzí týkajících se ruského sponzoringu stáje. Steiner působí jako velmi otevřený a upřímný vypravěč. Rád uvádí věci na pravou míru, a proto čtenář pozná jaký vliv má na jeho práci nově nabytá popularita a co si myslí o celebritách, kterými se Velké ceny F1 jenom hemží.

Dopoledne přišel do garáže zápasník UFC Conor McGregor. To mě poser, co to je za magora!

Co se Güntherovi povedlo, je zaručeně navázat na to, co o formuli vědí běžní fanoušci, ať už ze sledování již zmíněného seriálu nebo běžného komentáře při sledování přenosů. Nechodí zásadně do hloubky, ale znalosti zábavnou formou rozvíjí. Čtenář se nemusí obávat nesrozumitelného vyprávění, technických popisů, nebo toho, že by se při projíždění deníku nudil. Tréninky, kvalifikace i závody komentuje povětšinou tak, aby čtenář pochopil, co se povedlo více, či méně a z jakých důvodů. Tam, kde se toho příliš nestalo, je autor stručný, kde by hrozila nějaká hlušší pasáž, doplní text zážitky z dob minulých a představí tak jemně i jiný motorsport, jako např. rallye.

V tu chvíli bylo nutné vyměnit motor. Není to ničí chyba. Čistě smůla. Kladem je, že auto má rozhodně dostatečnou rychlost, abychom se posouvali závodním polem nahoru a – troufám si říct – třeba i zaznamenali nějaké ty body.

Kde by knížka mohla být trochu rozsáhlejší, je popis týmové strategie v jednotlivých závodech a detailnější komunikace mezi závodními inženýry a piloty, dá se říci, že se v psychologických aspektech závodění drží více při povrchu. Vzhledem k tomu, jak probíhala minulá sezóna Haasu (a dá se říci i ta letošní) chápu, že nechtěl vyletět mimo trať. Autor mohl naopak trochu ubrat v narcismu a vulgaritách (na druhou stranu se dá kvitovat autenticita).

OBA NA BODECH, KURVA! Pět závodů hovno, včera dojebaná kvalifikace, a zničehonic umístění obou jezdců na bodovaném místě. Ještě jsem se z toho nevzpamatoval.

Velkou výhodou „Přežít a závodit” je fakt, že Haas je sympatickým outsiderem startovního pole a málokdo vůči němu cítí zášť. Deníkové záznamy Günthera Steinera udělají (nejen) pod stromečkem radost všem fanouškům F1, nezáleží na tom, jestli sledují formuli v seriálu, televizním přímém přenosu nebo se nejraději nachází někde u závodní tratě. Tato univerzálnost sice knize ubírá detailních a hlubokých postřehů, těch se ale možná dočkáme až po konci aktivní kariéry autora. Přeci jen, obdivuhodné je už to, že při tak napěchovaném diáři knihu vůbec dokončil.