Od komedie k tragédii a zase zpátky - recenze knihy Eleanor se má vážně skvěle

Anotace: Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. 

„V pátek nejdu z práce rovnou na autobus, ale do Teska hned za rohem. Koupím si pizzu Margheritu, chianti a dvě velké lahve vodky Glen's. Když dorazím domů, sním pizzu a vypiju víno.“

Tento úryvek z knihy ve mně evokuje pocity, které jsem měla v těch několika málo dnech svého života, kdy jsem se cítila vážně pod psa. Neměla jsem chuť dělat nic jiného, než si pořídit pořádné zásoby jídla a pití a předstírat, že společnost neexistuje. Že jsem sama a nemusím se ohlížet na nikoho jiného.

Jenže pro Eleanor je tohle (tý)denní chléb. Jediná existence, za níž má tato neortodoxní bytost zodpovědnost, je Polly. Pollyino celé jméno je Impatiens niamniamensis, a ano, správně, jedná se o květinu. Nejenže je Polly jediná, pro koho Eleanor žije, ale také ta jediná jistota, kterou v životě má.

Když se člověk začte do prvních stránek, má dojem, že půjde o vtipné sebeironické vyprávění o životě jedné utrápené ženské. Chyba lávky. Postupně poodkrýváme příběh, který je bolestivější, než by nás při čtení anotace mohlo napadnout. Ačkoliv Eleanořin život není pohádka a my jsme svědky jejích občas nesmyslných, občas trapných a občas zoufalých kroků, nechybí zde odhlehčující nadhled a černý humor. Tato kombinace má na svědomí to, že čtení tohoto románu je opravdu jedinečný zážitek.

Eleanor mi byla přes veškeré její podivnosti nesmírně sympatická a fandila jsem jí od začátku do konce. Ať už se jednalo o její práci, začleňování do společnosti, první ochutnávání kulturního života, změnu vizáže nebo její partnerské vztahy.

Pokud právě teď toužíte po čtení, které by vám vyvolávalo úsměv na rtech a zároveň to nebyla primitivní oddechovka, na kterou zapomenete hned druhý den, Eleanor se má vážně skvěle je trefa do černého.