Kromě jeho významných objevů v oboru kosmologie a kvantové gravitace byl znám i pro svůj hendikep. Od roku 1968 byl kvůli své nemoci upoután na kolečkové křeslo a od roku 1985 mohl s okolním světem komunikovat pouze pomocí počítače.
Stephen Hawking měl původně na přání otce studovat lékařství. Jeho to ale čím dál víc táhlo k matematice, fyzice a chemii. Ještě, než složil maturitní zkoušku, podal přihlášku na Oxfordskou univerzitu, na kterou byl přijat a podpořen stipendijním programem. Nikoho nepřekvapí, že byl jedním z nejnadanějších studentů.
Po složení všech zkoušek a dosažení titulu Ph.D. se stal nejprve výzkumníkem pro Research Fellow a později stálým členem (Professorial Fellow) na univerzitě v Cambridge. V roce 1973 přešel na oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky. O 6 let později zastával pozici Lukasiánského profesora matematiky (v minulosti jím byl i Isaac Newton).
Již během studia univerzity, tedy v jeho 21 letech, mu byla diagnostikováno onemocnění amyotrofické laterální sklerózy. Ta napadá nervový systém a jejím následkem člověku ochrne celé tělo. Prognóza lékařů byla neúprosná: údajně mu zbývaly jen 3 roky života. Nakonec se dožil krásných 76 let, oženil se a zplodil tři děti.
Chcete se dozvědět víc? Přečtěte si náš článek o životě Stephena Hawkinga.
