Zemřel Stephen Hawking. Jaký byl život nejznámějšího astrofyzika?

Ať tak či onak, všechny 3 asociace jsou vlastně správné. Především se ale jednalo o člověka s naprosto neuvěřitelnou chutí do života, a to i přes fakt, že prožil většinu svého času úplně ochrnutý. Budiž nám jeho neutuchající elán motivací i ponaučením do našich temných i světlých dní.

Asi není potřeba zdůrazňovat, že Stephen Hawking patří k nevýznamnějším fyzikům a vědcům vůbec. Díky svým značným objevům v oboru kosmologie a kvantové gravitace je považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina.

Studium a kariéra

Možná vás překvapí zjištění, že měl původně studovat lékařství – bylo to přání jeho otce. Stephena to ale táhlo do úžasného světa matematiky, fyziky a chemie a svou touhu se rozhodl následovat. Ještě před maturitou podal přihlášku na Oxfordskou univerzitu. Aniž by v to příliš doufal, univerzita ho přijala a rozhodla se ho dokonce podpořit stipendiem. Asi nikoho neudiví, že byl jedním z nejnadanějších studentů.

Roku 1963 přestoupil na univerzitu v Cambridge, což byl jeho velký sen. Studium ukončil dosažením titulu Ph.D. a ve své kariéře pokračoval jakožto výzkumník pro Research Fellow, kde se stal později stálým členem.

Stinná stránka toho, že jsem celebrita, je, že nemůžu jít nikam, aniž by mě někdo poznal. Nestačí, abych si nasadil tmavé brýle a paruku. Vozíček mě vždycky prozradí.

V roce 1973 přešel do oddělení aplikované matematiky – jeho velké lásky – a teoretické fyziky. O 6 let později zastával pozici Lukasiánského profesora matematiky (v minulosti jím byl i Isaac Newton).

Za svou práci dostal několik ocenění včetně Wolfovy ceny za fyziku či Řád společníků cti, který uděluje britská královna Alžběta II.

Stephen Hawking a jeho handicap

Jak už to v životě chodí, velkou mysl provázely i velké problémy. Již v jedenadvaceti letech se u Stephena začaly projevovat příznaky amyotrofické laterální sklerózy, která napadá mozek a míchu. Jejím následkem je degenerace a ztráta mozkových buněk, což postupně vede až k atrofii – paralýze většiny svalů při zachování mentálního zdraví. To je bohužel spojené i se ztrátou vyjadřovacích dovedností a schopnosti polykání. Jelikož se jedná o velmi závažné, fatální onemocnění, při kterém pacienti nejčastěji umírají na plicní selhání, nedávali lékaři Stephenovi víc než 3 roky života.

Udržování aktivní mysli bylo zásadní pro mé přežití stejně jako udržování smyslu pro humor.

Stephenova neuvěřitelná chuť do života

Hawking se ale nehodlal vzdát. Od roku 1968 byl upoutaný na vozík a o 17 let později dokázal s okolím komunikovat pouze pomocí hlasového syntetizátoru (kvůli zápalu plic a následné tracheotomii).  I přes veškerá fyzická omezení se aktivně účastnil veřejných přednášek a neúnavně se podílel na vědeckých výzkumech. Kupříkladu prohlásil, že je možné cestovat časem, ale pouze dopředu. Stejně tak podle něj nemá vesmír v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. Nezapomněl ani lidstvo varovat před závratným pokrokem technologií, které mohou přinést celé Zemi zkázu.

Stephen ale nezanedbával ani osobní život. Oženil se a zplodil 3 děti. Navzdory onemocnění o sobě prohlašoval, že je šťastný člověk, protože díky pomalému průběhu nemoci stihl učinit významné objevy, ale především měl „velmi okouzlující rodinu“. Dožil se 76 let, tedy o 53 více než mu předpovídali lékaři. Zemřel doma přesně 139 let po narození Alberta Einsteina.

Hawkingova díla

Stephen během svého života stvořil kolem 200 publikací. Přestože se jednalo o vědeckého pracovníka, jeho odborná díla jsou částečně psána populárně-naučnou formou. Pokud tedy prahnete po tom si od tohoto brilantního astrofyzika něco přečíst, můžeme vám doporučit například Stručnou historii času či Vesmír v kostce. V případě, že vás zajímá spíše Hawking a jeho život, sáhněte po Stručné historii mého života nebo se podívejte na film Teorie všeho.