Nikolaj Vasiljevič Gogol

Nikolaj Vasiljevič Gogol*Velyki Soročynci, Ukrajina, 1809

Nikolaj Vasiljevič Gogol byl klasický ruský autor a dramatik ukrajinského původu. Patří mezi přední představitele ruského romantismu a je považován za zakladatele tamního kritického realismu. Mezi jeho nejznámější díla patří satirická hra o nepochopeném hrdinovi všedních dnů zvaná Revizor (1836).

Pocházel z rodiny ukrajinských velkostatkářů. Jeho otec byl velký milovník divadla, sám psal komedie i verše a založil divadlo, kde svého syna hojně obsazoval. Gogol vyrůstal v přesvědčení, že je geniální dítě. Ve 20. letech sbíral spolu se svou matkou náměty z ukrajinské lidové tvorby, o kterou byl tehdy velký zájem.

Absolvoval gymnázium a koncem roku 1928 odešel do Petrohradu, kde byl přijat do divadla. Neslavil ale příliš velké úspěchy. Poté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých maleb, nicméně to vyvolalo značnou kritiku. Nakonec se stal úředníkem.

V roce 1836 měl v Petrohradu premiéru jeho Revizor s ústřední postavou vychytralého Chlestakova. V té době odchází Gogol do ciziny. Pobýval v Německu i Belgii. Konec 30. let strávil v Itálii a roku 1844 zavítal do Jeruzaléma. Jeho nedokončený román z roku 1842 nese název Řím.

Před svou smrtí prožíval hlubokou depresi, podléhal nábožensko-mystickým náladám. Pochyboval o smyslu své existence i tvorby. Zemřel roku 1852 v Moskvě.

Proboha, smějte se častěji, je to jediný spolehlivý lék na všechny nemoci.

 Ceněny jsou zejména jeho povídky, kde dokázal mistrně rozvést svůj vypravěčský talent – ať už se jedná o Petrohradské povídky (1842) nebo tehdy tak oblíbený speciální žánr Arabesky (1835). Ty se psaly v průběhu celého 19. století, u nás byl jejich hojným tvůrcem například Jan Neruda. Výbor z nejlepších Gogolových povídek nese název Bláznovy zápisky.

U povídek ale rozhodně nezůstal. Napsal také významný dvoudílný román Mrtvé duše (1842-1846), satiru na carskou byrokracii, která prošla několika verzemi, až tu poslední sám autor nakonec spálil.

Nezanedbatelná část jeho díla patří rovněž dramatu, především komediím. Ať už zvolíte hru o umění podvodu nazvanou Hráči (1842), Ženitbu (1842) starého mládence nebo dojmy Na odchodu z divadla (1842), zábava je zaručena. Významná je též autorova korespondence sebraná roku 1847.

Zásadní vliv na jeho tvorbu měl o generaci starší ruský romantik Alexandr Sergejevič Puškin.

Seřadit:

Co hledáte?

  • Zajímá vás

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně

    Stav

    Dostupnost

    Vazba

    Formát audioknihy

    Míra poškození

  • Nakladatelé

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně
  • Interpreti

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně
  • Edice

  • Jazyk

    Hodnocení

    Knihy autora

    Seřadit:

    Co hledáte?

  • Zajímá vás

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně

    Stav

    Dostupnost

    Vazba

    Formát audioknihy

    Míra poškození

  • Nakladatelé

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně
  • Interpreti

    • + Ukázat více
    • Ukázat méně
  • Edice

  • Jazyk

    Hodnocení