Detektivní série s Davidem Rakerem 11. - 13. díl Balíček (3 ks)

Jsem v půlce a pořád se nějak nic neděje, kniha mě nezaujala.

Je to sázka na třináctku? Šťastné číslo pro čtenáře, méně už pro Rebecu, hledající svou matku. Třináctý případ Davida Rakera, pátrajícího po ztracených lidech, je opět jízdou na horské dráze. Dokazuje talent a obratnost spisovatele Tima Weavera, který opět dokázal namíchat originální příběh. Už jste někdy otevřeli knihu napínavou tak, že jste si až o desítky minut uvědomili, jak přilepení k pohovce s proleženinami od čtecího maratonu jste? Takové je Poslední sbohem, další výlet pod vedením Tima Weavera do světa záhad a lží. David Raker, náš oblíbený vyšetřovatel pohřešovaných osob (který, přiznejme si to, viděl víc zmizení než králík v klobouku varietního kouzelníka), se ujímá případu, na jehož začátku se vypaří Tom Preacher a jeho syn Leo poté, co vstoupili do strašidelného zámku v zábavním parku. A objeví se ne jedna kondolence. Rebece byly tři roky, když se její matka Fiona jednoho dne nenápadně vytratila ze dveří a už se nikdy neukázala. Rodina o ní neslyšela skoro čtyřicet let. Po bratrově pohřbu však Rebeka obdrží nepodepsané kondolenční přání. Neví, jestli ho poslala její matka… ale něco jí říká, že ano. Rebeka se rozhodne zjistit, co se před lety s Fionou stalo, proč tak náhle opustila své děti a proč se s nimi už nikdy nepokusila spojit. Obrátí se proto na soukromého vyšetřovatele Davida Rakera. Ten souhlasí, že jí pomůže, přestože je to pro něj v mnoha ohledech neobvyklý případ. Čím víc ale rozplétá vlákna celé hádanky, tím detailněji se před ním skládá příběh plný tajemství, bolesti, ztráty a smrti. A netvor, který ho začal psát, ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Démoni Fioniny minulosti jsou až příliš živí, a aby toho nebylo málo, musí se David popasovat s kostlivci z vlastní skříně. Takovými, kteří by ho mohli poslat za mříže… nebo rovnou do hrobu. Je toho víc, než naznačuje synopse! Hlavolam, vedle kterého i Rubikova kostka vypadá jako dětská hra. Poslední sbohem je horská dráha, to už jsme říkali. Plná emocí, fascinujících osudů a postav, nových příměsí, kterými Weaver dokazuje, že David Raker má ještě nějaká překvapení v rukávu, zejména pro čtenáře. Tim Weaver píše tak živě, že zkontrolujete skříň, jestli se v ní neskrývají pohřešované osoby. Po pomalejším rozjezdu, tedy spíše řekněme plynulejším, nás drží pevně ve svých autorských sítích a nenechá čtenáře vydechnout. S každým otočením stránky se budete víc a víc zaplétat do sítě, kterou autor zručně spřádá – kdo by potřeboval spát, když má tuhle knihu?! Tradičně výtečně přeloženou Alžbětou Lexovou, jejíž nezaměnitelný styl s Weaverem tvoří dokonalý akord. O audioknižní verzi příběhu se postaral Mystery Press, vydavatel knihy, ve spolupráci s Audiotékou. Pod režií Ondřeje Černého čte knihu Igor Bareš, jako i předchozí díly. Jeho mrazivý, věcný a přitom odpovídajícím způsobem emotivní přednes napomáhá čtenáři/posluchači dostat se Rakerovi více pod kůži. Díky němu vynikají i drobnosti, které při čtení snadno přehlédnete. Drsný a chlapský typ hlasu, jakým Bareš vládne, hrdinovi Weaverových děl sedí. Jako byste se konečně setkali s člověkem, kterého vám do této chvíle jen popisovali přátelé. V příběhu se můžete opět těšit na zajímavé charaktery, tempo nabírající na obrátkách, překvapivé zvraty a atraktivní dekorace vyprávění, které dá čtenáři ochutnat trochu až bondovského buketu v příběhu, kde ale nad očividnou nadsázkou a fikcí (ala Bond) vítězí možná komplikovaný, ne ale neuvěřitelná story. Intriky, krystalické zlo, i to tady najdete. Poslední sbohem není jen název, je to varování pro váš společenský život, protože dokud nezhltnete poslední slovo knihy, bude na druhé koleji. Weaver prostě zůstává ve VIP partě thrillerových autorů. A štědře naděluje svým příznivcům nové dávky napětí, které stojí za to prožívat. Hodnocení: 95 %

Jako vždy od tohoto autora, skvělé!

Tento spisovatel pise napinave okamzite vas v tahne do pribehu a necha vas napnute do posledni stranky. Vsechny jeho knihy jsou pecka. Tato jeho posledni je proste neskutecna. Jak ji otevrete proste nezavrete dokud neprecte. Nejde se od ni odlepit.

Tak tato kniha mě vůbec nezaujala..jsem ráda, že jsem ji vůbec dočetla..známým bych ji nedoporučila