Detektivní série s Davidem Rakerem 11. - 13. díl Balíček (3 ks)

Po čekání proloženém knihou s jiným hrdinou přichází pojedenácté David Raker, hledač ztracených, aby přišel na kloub nové záhadě. Autor Tim Weaver titulem dokazuje, že experimentování mu jde a není třeba se držet zažitých pravidel. Tak trochu jiný Weaver, tak trochu jiný Raker. Spisovatel od prvního příběhu hledače ztracených, vydaného roku 2018 (Hon na mrtvého) už spolu se čtenáři a hlavně za vydatné pomoci překladatelky Alžběty Lexové ušel dlouhou cestu. S každou další knihou získával nové příznivce, více jim odhaloval život svého hrdiny, lákal je do nových prostředí novými zápletkami. A teď znovu dokazuje, že může překvapit, a že je to dobré! Dva roky jsme u nás čekali od posledního Rakerova případu na tento kus, který je zase jiný, překvapivý, jiskřivý a strhující. Není vlastně samojediný, jde o čtveřici případů, které spojuje právě Rakerovo jméno. Čtveřici příběhů, které nebudete chtít (o)pustit. Tim Weaver v minulých dnech oslavil půlkulaté narozeniny, pětačtyřicáté. Je tedy bezesporu mužem v plné síle, v ideálním věku, kdy už má plno životních i profesních zkušeností a přitom dostatek sil je všechny využít, prodat. I jako autor je vyzrálý, věty poskládané do stránek jeho knih působí lehce, že si je sám autor užívá a čtenáře tak nemučí těžkopádným nuceným kamením tlačeným před sebou radlicí. Naopak opět předkládá čtení, které je svěží, má spád, trvale příjemný rytmus. Čtenáře tak odlišný přístup k Rakerovým případům nemusí znervózňovat. Užije si knihu opět naplno. Weaver tu znovu dokazuje, jak umí pracovat s postavami, tady především vedlejšími. I to, jak rychle je schopen vtáhnout čtenáře do míst děje a svého díla. Bez váhání. Tomu, kdo by se sérií David Raker začínal, je však třeba doporučit, aby tak udělal od prvního dílu. Stín ve dveřích funguje nejlépe ve chvíli, kdy už postavu vyšetřovatele a Weaverův styl máte pod kůží. Stín ve dveřích je knihou, k níž se budete rádi vracet, ačkoliv už budete Weaverovy předchozí kusy znát nazpaměť. A hledáte-li ideální „dovolenkové“ čtení, už nemusíte – Weaver vám ho podává. Hodnocení: 95 %

Je to sázka na třináctku? Šťastné číslo pro čtenáře, méně už pro Rebecu, hledající svou matku. Třináctý případ Davida Rakera, pátrajícího po ztracených lidech, je opět jízdou na horské dráze. Dokazuje talent a obratnost spisovatele Tima Weavera, který opět dokázal namíchat originální příběh. Už jste někdy otevřeli knihu napínavou tak, že jste si až o desítky minut uvědomili, jak přilepení k pohovce s proleženinami od čtecího maratonu jste? Takové je Poslední sbohem, další výlet pod vedením Tima Weavera do světa záhad a lží. David Raker, náš oblíbený vyšetřovatel pohřešovaných osob (který, přiznejme si to, viděl víc zmizení než králík v klobouku varietního kouzelníka), se ujímá případu, na jehož začátku se vypaří Tom Preacher a jeho syn Leo poté, co vstoupili do strašidelného zámku v zábavním parku. A objeví se ne jedna kondolence. Rebece byly tři roky, když se její matka Fiona jednoho dne nenápadně vytratila ze dveří a už se nikdy neukázala. Rodina o ní neslyšela skoro čtyřicet let. Po bratrově pohřbu však Rebeka obdrží nepodepsané kondolenční přání. Neví, jestli ho poslala její matka… ale něco jí říká, že ano. Rebeka se rozhodne zjistit, co se před lety s Fionou stalo, proč tak náhle opustila své děti a proč se s nimi už nikdy nepokusila spojit. Obrátí se proto na soukromého vyšetřovatele Davida Rakera. Ten souhlasí, že jí pomůže, přestože je to pro něj v mnoha ohledech neobvyklý případ. Čím víc ale rozplétá vlákna celé hádanky, tím detailněji se před ním skládá příběh plný tajemství, bolesti, ztráty a smrti. A netvor, který ho začal psát, ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Démoni Fioniny minulosti jsou až příliš živí, a aby toho nebylo málo, musí se David popasovat s kostlivci z vlastní skříně. Takovými, kteří by ho mohli poslat za mříže… nebo rovnou do hrobu. Je toho víc, než naznačuje synopse! Hlavolam, vedle kterého i Rubikova kostka vypadá jako dětská hra. Poslední sbohem je horská dráha, to už jsme říkali. Plná emocí, fascinujících osudů a postav, nových příměsí, kterými Weaver dokazuje, že David Raker má ještě nějaká překvapení v rukávu, zejména pro čtenáře. Tim Weaver píše tak živě, že zkontrolujete skříň, jestli se v ní neskrývají pohřešované osoby. Po pomalejším rozjezdu, tedy spíše řekněme plynulejším, nás drží pevně ve svých autorských sítích a nenechá čtenáře vydechnout. S každým otočením stránky se budete víc a víc zaplétat do sítě, kterou autor zručně spřádá – kdo by potřeboval spát, když má tuhle knihu?! Tradičně výtečně přeloženou Alžbětou Lexovou, jejíž nezaměnitelný styl s Weaverem tvoří dokonalý akord. O audioknižní verzi příběhu se postaral Mystery Press, vydavatel knihy, ve spolupráci s Audiotékou. Pod režií Ondřeje Černého čte knihu Igor Bareš, jako i předchozí díly. Jeho mrazivý, věcný a přitom odpovídajícím způsobem emotivní přednes napomáhá čtenáři/posluchači dostat se Rakerovi více pod kůži. Díky němu vynikají i drobnosti, které při čtení snadno přehlédnete. Drsný a chlapský typ hlasu, jakým Bareš vládne, hrdinovi Weaverových děl sedí. Jako byste se konečně setkali s člověkem, kterého vám do této chvíle jen popisovali přátelé. V příběhu se můžete opět těšit na zajímavé charaktery, tempo nabírající na obrátkách, překvapivé zvraty a atraktivní dekorace vyprávění, které dá čtenáři ochutnat trochu až bondovského buketu v příběhu, kde ale nad očividnou nadsázkou a fikcí (ala Bond) vítězí možná komplikovaný, ne ale neuvěřitelná story. Intriky, krystalické zlo, i to tady najdete. Poslední sbohem není jen název, je to varování pro váš společenský život, protože dokud nezhltnete poslední slovo knihy, bude na druhé koleji. Weaver prostě zůstává ve VIP partě thrillerových autorů. A štědře naděluje svým příznivcům nové dávky napětí, které stojí za to prožívat. Hodnocení: 95 %

Tento spisovatel pise napinave okamzite vas v tahne do pribehu a necha vas napnute do posledni stranky. Vsechny jeho knihy jsou pecka. Tato jeho posledni je proste neskutecna. Jak ji otevrete proste nezavrete dokud neprecte. Nejde se od ni odlepit.

Předešlé knihy autora jsou skvělé. Tato není typický "Raker", trochu chaos, trochu zklamání.

Jsem v půlce a pořád se nějak nic neděje, kniha mě nezaujala.