Tajemné stezky - Za ztracenou slávou západního Krušnohoří

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří. Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu.

Sdílet