Stopy evropských zvířat - Určujeme a interpretujeme stopy a pobytové znaky zvířat

Monumentální publikace, která odhaluje tajemství, kolem kterých chodíme v přírodě většinou nevšímavě ! Nechtěl bych, aby to vyznělo nějak expresivně, ale při otevření této knihy na mě dýchl závan dětství. Díky Jaroslavu Foglarovi jsem i já jako tenkrát skoro všichni lovil bobříky, vedl si modrý život, s napětím četl Záhadu hlavolamu a posléze ji sledoval jako televizní seriál, učil se vázat nejrůznější uzly, stavět ohniště a také... ano, poznávat stopy zvířat! Dokonce jsem se z jedné zálesácké příručky naučil i stopy odlévat. To se dělalo tak, že se našla dobře zachovalá stopa, štětečkem se z ní opatrně odstranilo jehličí a jiné nečistoty, okolo se obtočil kroužek z lepenkového papíru a celé se to zalilo sádrou. Když ztvrdla, měli jsme krásný odlitek stopy nějakého zvířete. No a nyní na stará kolena mi z nakladatelství Kazda přišla kniha s názvem Stopy evropských zvířat (s podtitulem Určujeme a interpretujeme stopy a pobytové znaky)! Není to dojemné? Hned dodám, že to není kniha ledajaká, nýbrž nádherný, na křídovém papíře vytištěný a takřka v bibliofilském provedení vydaný osmisetstránkový kolos, jakoby přímo zamýšlený k tomu, aby se krásně vyjímal pod vánočním stromkem coby originální dárek. Co se týká obsahu, pak i v tomto ohledu musím hovořit pouze v superlativech, neboť Stopy evropských zvířat obsahují nejen všechny relevantní informace o daném tématu, ale mezi řádky cítíme i autorovo srdce, jeho fascinaci krásami přírodní fauny a nadšení z toho, že se v ní dokáže orientovat podle nenápadných znaků, které po sobě zvířata zanechávají. Soudě podle jeho životopisu je Joscha Grolms ostatně jedním z největších světových znalců problematiky zvířecích stop a zásad stopování. Ještě jednou se vrátím do dětství a to ke vzpomínce na to, jak jsem vždy poté, co napadl první sníh, běžel ráno do zahrady, abych se podíval, kdo všechno ze zvířecí říše se u nás přes noc pohyboval. A tak jsem se naučil poznávat stopy koček, zajíců, bažantů, kosů, veverek a dokonce i srnek, které se sem jednou též zatoulaly. Vždycky jsem si říkal, co všechno by mi zůstalo utajeno, nebýt toho, že napadl snih... Stopy evropských zvířat jsou zajisté odbornou a do značné míry i vědeckou publikací, což by ovšem nemělo nikoho odradit. Autorův literární styl je totiž natolik „lidový“ a nekomplikovaný, že z jeho knihy má požitek i ten, pro nějž by toto téma bylo jinak nezajímavé. Když k tomu připočteme více než tisíc nádherných fotografií a přes pět set kreseb, pak i z tohoto údaje musí být zřejmé, že jde vpravdě o monumentální dílo! A tu mne napadá následující myšlenka: Mnoho rodičů (možná dokonce většina) řeší problém, jak dostat děti od počítačů, od všech těch pochybných rádobydobrodružství v podobě virtuálních her. Je možné, že jednu z cest nabízí Joscha Grolms, neboť největší dobrodružství a nejnapínavější zážitky se dají nalézt především v přírodě, v přímém kontaktu s reálným světem. Pořídit svému potomkovi hodnotné knihy s přírodní tématikou (a Stopy evropských zvířat mezi ně určitě patří) mu může pomoci odpoutat zrak od umělých lákadel na monitoru...