Skleněný les

Příběh, který se odehrává v šedesátých letech minulého století. Mladá Angie si žije idylický život v malém městečku se svým manželem a synem až do dne, kdy ji jeden telefonát navždy změní život. Když se od neteře dozví, že se její matka pohřešuje a otec spáchal sebevraždu, letí Angie i s manželem do malého města Stonekill v New Yorku, aby pomohli sedmnáctileté Ruby vypořádat se se ztrátou rodičů. Knihu popisují tři odlišné ženy. Mladičká Angie, která se po příjezdu do Stonekillu ocitne v úplně jiném světě. Její švagrová Silja, která si svůj život představovala úplně jinak a Ruby, její dcera a neteř Angie, která postupně dává příběhu rozuzlení. Příběh Vás vtáhne okamžitě do děje, postupně se seznamujete s jednotlivými ženami a jejich osudy a pomalu začínáte rozplétat různá tajemství. Kniha je napínavá a rozuzlení jsou Vám dávkována postupně. Vyprávění mě moc bavilo, jen bych asi snesla trošku akčnější závěr, „něco“ mi tam chybělo. Ale jinak moc pěkná kniha. Bavily mě zmínky o aktuálních filmových a knižních novinkách té doby. Mladá Ruby třeba milovala mou oblíbenou knihu Jako zabít ptáčka, která v té době právě vyšla. Kniha upozorňuje i na různá postavení žen v tehdejší společnosti. Rozhodně to není thriller, jak se na knize uvádí. Při čtení se nebude bát, ale budete příjemně napjatí.

Knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají rádi rodinná dramata, u jejíchž zrodu jste od úplného počátku. Připravte se na pomalejší tempo vyprávění, ve kterém se nedá dopředu odhadnout, kterým směrem se bude příběh ubírat. Na závěr budete odměněni překvapivým rozuzlením, ve kterém nechybí vypočítavost a chladnokrevnost postav, u kterých to nejméně čekáte.

Naprosto strhující děj, kdy na konci jsem byla překvapena zvratem. Velmi jsem si oblíbila tento styl knih, kde není hektolitr krve, ale naopak se čtenář musí zamýšlet a být velmi pozorný celou dobu četby.

Příběh plyne relativně poklidným tempem, autorka tak získává dostatek prostoru pro vykreslení charakterů postav, vývoje jejich osobnosti, názorů a životních postojů. Rozhodně to ale neznamená, že byste se začali nudit. Po malých střípcích se před vámi vynořuje celá skládačka, která přináší další a další otazníky, než se dostane k překvapivému rozuzlení. Napětí je v celé knize malinko zatlačeno do pozadí, neznamená to ale, že by vyprchalo úplně. I když se nejedná o typického zástupce thrillerového žánru, za přečtení Skleněný les rozhodně stojí.

Kniha se čte skoro sama. Další z napínavých příběhů, který mě nepustil, dokud jsem nebyla na poslední stránce. Že začátku jsem se trochu ztrácela,ale pak mě děj pohltil. Zajímavé rozuzlení.