Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Dáša Topolová

Když dnes člověk vezme do ruky Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, je skoro těžké si vybavit, jak zvláštně tahle kniha působila v době svého vydání. V roce 2012 byl young adult žánr zaplavený dystopiemi, upíry a romantickými trojúhelníky, a najednou se objevila kniha, která vypadala spíš jako krabice nalezených rodinných relikvií než další mainstreamová fantasy. Staré anonymní fotografie dětí s prázdnými pohledy a podivnými pózami tehdy přitahovaly pozornost. Internet ještě nebyl přehlcený analogovým hororem ani retro estetikou, takže Riggsův nápad působil originálně a strašidelně zároveň.

Celá recenze

Marcela G.

Jacob Portman od malička slýchával historky o neuvěřitelných dobrodružstvích svého dědečka. Malý Jacob všechna ta vyprávění zbožňoval, avšak čím starší byl, tím více se utvrzoval v přesvědčení, že si starý pán vše vymyslel. Kdo se zdravým rozumem by věřil báchorkám o zvláštních dětech s nadpřirozenými schopnostmi a ještě podivnější ředitelce, která se dokáže proměnit v ptáka? Když ale dědeček za tragických okolností umírá, vydává se otřesený Jacob zjistit pravdu. Když chlapec vstoupí do ruin bývalého sirotčince na vzdáleném ostrově u břehů Walesu a setká se tam s tajemnou slečnou Peregrinovou, ještě netuší, že jeho život už nikdy nebude stejný jako dřív.

Celá recenze