Poslední svatební host

Jason Rekulak mě opět nezklamal a vytvořil velmi napínavý a originální krimithriller. Příběh je plný napětí a tísnivé atmosféry už od prvních stránek. Už od prvních stránek vám společně s Frankem neustále něco nesedí. Podivně se chovající ženich, uspěchané zásnuby, prominentní klan Gardnerů, podezřelý hlídač Orlí zátoky Hugo, zmizení Dawn Taggartové, smrt Gwendolyn, Catherine, držená v ústraní... Frank je i přes několikaleté odcizení mezi jím a jeho dcerou Margarete na svatbu pozván a snaží se proto nic nepokazit a získat si dceřinu ztracenou přízeň zpět. Našlapuje kolem ní po špičkách, ale jisté souvislosti mu čím dál tím víc narušují spaní. V knížce je skvěle vykreslený komplikovaný vztah mezi otcem a dcerou. Frank jako rodič chce pro Margarete to nejlepší, má potřebu jí neustále chránit a vidí ji v tom nejlepším světle. Odcizení dává za vinu jen a jen sobě a neustále si vyčítá maličkosti z minulosti. Oproti tomu Margarete působí naprosto ledovým dojmem, bez emocí reaguje na otcovu přítomnost, působí bezcitně i k lidem z nejbližšího okolí a evidentně něco ví. Něco skrývá. Kde byla a co dělala v letech, kdy se neviděli? Pokud něco ví, tak co? A až se to Frank dozví, bude ji krýt jen proto, že je jejím otcem, nebo bude konečně nucena čelit svým činům a nést za ně plnou odpovědnost? Poslední svatební host mi místy připomínal mou oblíbenou F. McFadden a její Pomocnici. Stejně na mě působilo postupné odkrývání příběhu hlavních postav a stejně tak jsem na ně s ubývajícími stránkami měnila názor. Prostředím mi pro změnu připomněl knihu Kdo se ztratí v lese. A Frankova dcera mi charakterem byla také povědomá (Pravda o Ruby Cooperové). Samotný závěr mě nepřekvapil, ale i tak byl uspokojující. Knihu můžu s čistým svědomím doporučit dál. V žebříčku oblíbenosti knih od Rekulaka sice stále vedou Skryté obrázky, ale Poslední svatební host je v jejich těsném závěsu!

Tahle kniha se čte prakticky sama. Krátké kapitoly, neustálé napětí a vyprávění z pohledu otce, které není úplně obvyklé. Příběh mě maximálně chytl a nepustil až do poslední stránky. Na začátku jsem někdy jasnou zápletku, ale všechno bylo úplně jinak. I konec se za mě fakt povedl. Od autora jsem četla Skryté obrázky, tohle bylo ještě lepší.

Příběh jsem s Frankem Szatowskim doslova prožívala a často jsem si kladla otázky, co bych ve stejných situacích asi dělala já. Rodičovský sebeklam nezná hranic.. Skvělá kniha.

Frankovi se po třech letech nečekaně ozve dcera. Chce se vdávat – a přeje si, aby ji k oltáři vedl právě on a svatbu s ní oslavil. Jenže jejich vztah není úplně ideální a do toho přichází další „drobnost“ – ženich pochází z jedné z nejbohatších rodin v Americe. Na první pohled to vypadá jako dokonalá pohádka. Ale jak už to bývá, zdání klame… a postupně se začínají objevovat věci, které úplně nezapadají. A člověk si říká – jak tohle vlastně může dopadnout? Děj mě chytl v podstatě hned od začátku. Je to napínavé, čtivé a pořád vás to nutí otáčet stránky dál. Většina příběhu se odehrává v přítomnosti, ale občas se vracíme do minulosti, což hezky doplňuje souvislosti a pomáhá pochopit, proč jsou věci tak, jak jsou. Celá kniha je psaná z pohledu Franka v ich formě, což mě bavilo. Je to postava, která nepůsobí dokonale – naopak. Dost o sobě pochybuje, vrací se ke svým rozhodnutím a řeší, jestli někde v minulosti neudělal chyby, které ho teď dohánějí. Přišel mi hodně lidský a uvěřitelný. Zároveň se tu hodně řeší rodičovství – takové to, jak máme tendenci svoje děti omlouvat, přehlížet jejich chyby a vidět je pořád trochu „růžově“. To bylo podle mě zpracované fakt dobře a nenásilně. Z vedlejších postav mě hodně zaujala Maggie. Na první pohled působí jako hodná a nevinná, ale postupně máte pocit, že je tam něco víc… a to mě bavilo asi nejvíc. Ten její psychologický profil není tlačený na sílu, spíš tak nenápadně vyplouvá na povrch. Zajímavá byla i Tammy. Taková ta „hodná ženská“, která má svoje zásady… ale jen do chvíle, než se objeví příležitost něco získat, pak jdou zásady bokem. A najednou jí začnete soudit, ale zároveň ji vlastně chápete. Jsou tu i další zajímavé postavy, které příběh dobře doplňují. Autor mě mile překvapil. Neznala jsem ho, ale styl psaní mi sedl. Umí skvěle popsat prostředí, takže máte pocit, že jste přímo u toho. Dialogy jsou přirozené, logické, žádné zbytečné omáčky, a když jsou delší, tak to má smysl. Hodně se pracuje s myšlenkami hlavního hrdiny, což pomáhá víc pochopit jeho vnitřní svět. A hlavně – informace dávkuje postupně, po malých kouscích, takže vás pořád drží v napětí. Jediné, co mi přišlo trochu slabší, bylo samotný konec knihy. Tam už mi to přišlo možná trochu méně uvěřitelné. Ale u thrillerů se to občas stává, takže jsem to nakonec dokázala přejít. Celkově mě kniha fakt bavila a mile překvapila. Četla jsem ji skoro na jeden zátah, protože jsem prostě potřebovala vědět, jak to dopadne. Pokud máte rádi napínavé příběhy s psychologií postav a postupně odkrývaným tajemstvím, tohle by vás mohlo bavit. Doporučuju.

Tohle bylo opravdu skvělé čtení, kniha mě bavila možná i o malinko víc než autorovy Skryté obrázky! Ten vhled do života nechutně bohatých lidí, jo, dokázala jsem si to úplně živě představit! A Frankova sestra Tammy i malá Abigail, kterou měla v pěstounské péči, byly krásným kořením příběhu. Při čtení samozřejmě cítíte, že je na celé svatební hostině něco velice špatně, ale ač jsem se tomu snažila přijít na kloub - nepodařilo se… Autor mě opravdu krásně zmátl. O to víc jsem byla na konci překvapená. I když jsem tedy doufala v konec malinko jiný, tak zklamaná rozhodně nejsem. Takže jo, já můžu doporučit.