Pět kajícných

Kniha nás seznamuje s Martinem Winterem, neoficiálním agentem, který se při pátrání po zmizelé patnáctileté Pavle dostává do světa násilí, zločinu a osobní pomsty. Postupně odhaluje prostředí, kde platí mnohem tvrdší pravidla než v běžném životě, a zároveň si musí odpovědět na otázku, kde vlastně leží hranice mezi spravedlností a pomstou. Pět kajícných je poměrně surově napsaná detektivka, která rozhodně nešetří brutalitou. Přesto jsem si nejvíce zamilovala humor hlavní postavy Martina Wintera. Právě spojení drsných scén s jeho černým a často až brutálním humorem působilo neuvěřitelně svěže a originálně. Mnohokrát jsem si nebyla jistá, jestli mám nad právě přečtenou scénou kroutit hlavou znechucením, nebo se smát Winterovým poznámkám. Kniha se četla velmi svižně, čemuž výrazně pomáhají krátké kapitoly a dynamické tempo vyprávění. Od autora je to zatím první kniha, kterou jsem četla, a upřímně doufám, že rozhodně nebude poslední. Kniha Pět kajícných si mě jednoznačně získala. Hodnotím 4,5/5* a knihu doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi temné, nekompromisní detektivky s netradičním humorem. Pokud však víte, že špatně snášíte násilné nebo drsnější scény, doporučila bych před čtením zvážit, zda je tato kniha pro vás tou správnou volbou. Ale humor je zde naprosto odzbrojující.

Jeho revírem jsou vlhké sklepy a hluboké lesy. Jeho tempo je vražedné. Jeho protivníci jsou drogoví dealeři, vrahové a pasáci. Martin Winter pracuje na jejich dopadení ve dne v noci. Jeho úkolem je chránit naši bezpečnost. Když neoficiální agent – rozuměj spíš řezník – Martin Winter dostane za úkol vypátrat pohřešovanou, sotva patnáctiletou Pavlu, netuší, do jakých sraček se dostane. Tohle je zkrátka brutální nářez od začátku až do konce, a proto si myslím, že příběh nesedne každému. Autor si dokáže dělat srandu naprosto ze všeho a nic mu není svaté. Znásilnění nezletilé, mučení, rozřezání mrtvoly nebo vražda? Scény, u kterých se vám zvedá žaludek, dokáže odlehčit sarkastickým a nekompromisním humorem, který je plný skvělých hlášek a originálních slovních obratů. To ale nic nemění na tom, že popsané scény jsou vážně hodně brutální a explicitní. Několikrát jsem se přistihla, že se směji nahlas, i když mi to vzhledem k situaci přišlo nepatřičné, protože tento příběh se může reálně stát. A rozhodně na něm není nic k smíchu. I tak jsem si zkrátka nemohla pomoci. Název Pět kajícných je skvělý. I když ani jeden z těch pěti se až do poslední chvíle kát nechce, toho musí Martin docílit až svými neortodoxními, svéráznými metodami. Knihu doporučuji jako ideální čtení do teplých letních dní. Při nejedné stránce vám totiž bude běhat mráz po zádech. Autor píše poutavě a děj, ačkoli není úplně složitý, má spád a tíživou, temnou atmosféru. Navíc můžete jen doufat, že vše nakonec dobře dopadne. Troufám si říct, že Jaroslav Částka píše tak osobitě, že bych jeho další dílo poznala i poslepu. Jedinou slabinou je pro mě samotný Winter. Ačkoli mi jako takový tajemný Zorro mstitel přirostl k srdci, chvílemi na mne působil jako nezničitelný superhrdina, což ubíralo na reálném strachu o jeho život. Autor si navíc nechal jeho minulost až příliš pro sebe. Tady ale doufám, že bude další díl, kde se o něm dozvíme více. „Žádní geniální manipulátoři či tajemní fantomové. Pouze primitivové, jejichž jedinou dispozicí je paradoxně absence, a to zábran a lidskosti.“ Hledáte originální, cynickou a krvavou detektivku? Právě jste ji našli.