Papežova dcera

Příběh o jedné z nejkrásnějších Římanek své doby – Lucrezia Borgia, dcera papeže Alexandra VI., o které kolovalo tolik řečí. Již ve třinácti letech jí provdali poprvé, zavraždili jejího milence i manžela. Vše se točí kolem váženého rodu Borgiů – otce a synů. V této knize se ocitáme kolem roku 1500 v Římě a jeho okolí. Dostáváme se tak do doby plné umění Leonarda da Vinciho a Michelangela Buonarroti. Ale hlavně do období plného intrik, spiknutí a boje o moc. Ukázka síly papeže a kardinálů a silných rodinných klanů. Toto téma je pro mě absolutně neznáme, než jsem knihu začala číst, tak jsem vůbec netušila o co jde. Jméno Lucrezia Borgia jsem znale pouze z písně Jiřího Schelingera Naštěstí mě to zaujalo a knížka byla čtivá. Samotné téma mě „donutilo“ vyhledat si další informace. Chtěla jsem vědět víc, jak to tenkrát vlastně bylo a jaký měla Lucrezia život. Kniha nám přibližuje, jak to tenkrát chodilo a kolikrát to bylo opravdu překvapivé. Boje o moc, intrikaření, vraždy, spiknutí a to nejen v okolí Říma, ale celkově v Itálii a v Evropě té doby. Historické postavení jednotlivých zemí a jejich provázanost. Myslím si, že takto podaná historie není pro znalce. Kdo se o tyto dějiny zajímá více, tak předpokládám, že mu kniha nic nového nepřinese. Ale právě pro čtenáře, jako jsem já, nepolíbená tímto tématem a touto dobou, byla kniha pro mě přínosem a dozvěděla jsem se spoustu informací, o kterých jsem neměla ani tušení. Kniha byla čtivá, barvitě vylíčená, dokázala Vás vtáhnou do děje a do atmosféry té doby. Čte se opravdu moc dobře, jen mi občas vadilo více jmen (chvilkama jsem se trošku ztrácela, kdo patří, ke kterému rodu…). Celkově byla kniha více o papežovi a otci Lucrezie, Alexandrovi VI., ale ani mi to nevadilo, protože i tak bylo pro mě téma nové a bavilo mě to jako celek. Není to kniha, která by mi změnila život, ani taková, u které bych hltala každé slovo, ale každopádně to byla knížka, která mě zaujala a jsem ráda, že jsem si rozšířila obzory u mě nového tématu.