Na viděnou v Havaně

Elisa a Marisol – babička a vnučka. Elisa vyrůstala na Kubě, užívala si život v přepychu, nezajímala se o politickou situaci, ale jen do doby, kdy se zamilovala do revolucionáře. Její rodina však brzy Kubu opustila. Když Elisa umřela, dostala Marisol úkol, aby její popel zavezla na její milovanou Kubu. Brzy tak Marisol pozná neskutečné krásy tohoto ostrova, ale i jeho nepříjemnou politickou situaci. Navíc se tu objeví tajemný muž. Tak tahle kniha mi neskutečně sedla. Podívala jsem se na první řádky a ani nevím jak, najednou jsem byla na konci. Velmi čtivé, zajímavé, milé i drsné. Rodinná historie Emilia Pereze. Ukázaný život v Havaně kolem roku 1958 a poté po úmrtí Fidela Castra v roce 2017. Kuba, a hlavně Havana jsou tu popsány tak, že máte pocit, jako byste se tam ocitli. Nedávno jsem byla na cestovatelské přednášce o Kubě a díky tomu se mi to celé ještě více propojilo a byl to pro mě skvělý zážitek. Navíc jsem se tu dozvěděla i nové informace a sama jsem si ještě další dohledávala na internetu. Mám moc ráda, když se v knihách dozvím něco nového. Máme tu vylíčen těžký život na Kubě, historii, politiku, ale zároveň můžete očekávat romantický příběh. Trošku jsem se této kombinace bála, ale zbytečně, bylo to skvěle vyvážené, vše tu mělo své místo. Každý si tu rozhodně přijde na své. Kniha je o rodině a pocitu zodpovědnosti. Jsou zde skvěle vylíčeny pocity těch, kteří z Kuby v roce 1959 emigrovali a těch, co zůstali. Každý má svou pravdu, je nemožné vybrat, která z možností byla jednoznačně správná. Pokud u knížek prožíváte emoce silně jako já, rozhodně si připravte ke čtení kapesník, budete jej nejednou potřebovat. Tato kniha je první ze série o rodiny Perezových. Věřím, že i u nás vyjde další pokračování.