Moc

Pokud jste někdo již tvorbou Gwynnea políben, v téhle knize ihned poznáte jeho nezaměnitelný styl a bude vtaženi do dokonale propracovaného světa, ze kterého se vám nebude chtít odcházet! Ačkoli tedy žít v zemích Vyhnanců asi nebude nic moc. Dočkáte se velké spousty postav, kde jedna bude lepší než druhá, a jak už je autorovým dobrým zvykem, žádná není černobílá a každá je zcela originální. Celý příběh obestírá tajemství, a to ne jedno, ale asi tak sto padesát, která se budete na vlastní pěst snažit rozlousknout a jakmile se bude k jádru věci jen trochu blížit, kniha končí a vám nezbývá než protrpět sladké mučení při čekání na další díl. Rozhodně nadprůměrná práce nadprůměrného autora!

Dějiny Zemí vyhnanců jsou krvavé. Zažily mnoho střetů mezi lidmi a obry. Pak byli obři rozprášeni a zahnání do vzdálených krajů. Nyní se však znovu hlásí o slovo. Jejich nájezdy jsou častější, obří obelisky roní krev a objevují se i živočichové, o kterých zatím všichni slyšeli jen vyprávět. Ti, kdo umí číst znamení vědí, že přichází hrozba mnohem větší než doposud zažili. Svět se chystá na Válku bohů. Proroctví praví, že temnota i světlo budou mít každý svého šampiona. Bylo by moudré oba najít dříve než k válce dojde, ale kde je hledat? Potvrdila jsem si, že John Gwynne rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější autory současnosti. Perfektní svět, perfektně promyšlené postavy, perfektně popsané boje a nápaditý příběh. Středověký svět s prvky magie, magických předmětů, spousta nových ras a tvorů. Tahle kniha má zkrátka vše, po čem moje srdce toužilo. Je to taková ta správná klasika, na kterou jsem zvyklá. Ačkoli často nemusím postavy, které jsou k něčemu vyvolené, tady mi to vůbec nevadilo. Ani jeden "vyvolený" nemá nic zadarmo. Nemá na růžích ustláno a o vše se zkrátka musí doslova porvat. A to jak intrikami, tak meči. Pokud jste už od autora něco četli budete zvyklí i na jeho způsob vyprávění. To má vždy několik dějových linek. V každé sledujeme nějakou postavu a všechny tyhle dějové linky se prolínají a zase rozcházejí. Což naprosto miluji. Často tak sledujeme i jednu situaci z vícero pohledů. Trochu jsem se bála, že nás autor, stejně jako u jeho druhé série, hodí ihned do děje. To se naštěstí nekonalo. Tady byl začátek pozvolný a mně to naprosto vyhovovalo. Oblíbila jsem si hned několik postav. A po cestě jich i několik ztratila. Mohla jsem na to být připravena, ale přesto jejich ztráta hodně bolela. Kolik strašných činů bylo spácháno za vidinou "vyššího dobra"? I v této knize se hrdinové nebo zloduši na vyšší dobro často odkazují. Nádherná je i mapa, která celý příběh dokresluje. Najdeme na ni vše, co potřebujeme. Brala bych ještě nějaký souhrn postav. Je jich vážně mnoho a často mají i podobná jména. Je malinko znát, že je to autorova prvotina, ale víte co? Je mi to fuk. Ten příběh prostě miluji i s jeho malými chybami.

Chtěl jsem napsat, že Moc byla překvapivě dobrá. Ale nebyla, jelikož jsem přesně tohle od Gwynna čekal. Samozřejmě není perfektní, ale zatraceně dobrá ano. Jde o poměrně tradiční fantasy, které stojí hodně na postavách (přestože děj není zanedbán). Hodně mi to připomínalo takový mix mezi Ryanem, Abercrombiem a Martinem, což je bez debat perfektní kombinace. Začnu asi těmi několika body, které bych chtěl knize vytknout. Za prvé název, tedy jeho překlad, abychom si rozuměli. Anglický název "Malice" vnímám jako něco trochu jiného, co se i k ději v knize velmi hodí. Moc podle mě o něco méně. Další výhradu mám k velmi krátkým kapitolám a častému střídání POV postav a k možná až příliš otevřenému konci. Ano, jde o první díl série a bylo odhaleno docela dost, aby si čtenář různé příčiny a souvislosti odhalil, přesto bych preferoval méně cliffhangerů. Klady v této knize ovšem drtivě převažují. Dvorní intriky, bojové scény, mýtičtí tvorové, světitvorba. Všechny tyhle věci má autor parádně zvládnuté a umí je dávkovat v přesně tom správném množství. Postav je v knize opravdu hodně, což uznávám, může být pro někoho překážkou. Já jsem z toho nadšený, protože každá postava má svůj smysl a všechny hlavní postavy jsou parádně propracované, vyvíjející se a plné života. Děj je sice v této knize o něco pomalejší, ale o to více umožňuje vyniknout právě mistrné práci s hlavními hrdiny. Čtenář hlavní zápletku odhaluje postupně z různých narážek a z jednání postav, nejde o nic přímočarého a pro širší souvislosti je třeba se do knihy ponořit. Možná by nekdo mohl vytknout nedostatek opravdu nečekaných zvratů a jistou předvídatelnost v tom, kdo je opravdu kdo, nicméně já si postupné odhalování užil i když jsem nakonec nebyl překvapen. Samozřejmě moc není perfektní, ale na poli epické fantasy nejspíš v současné době moc konkurentů mít nebude. Ode mě má Moc 5/5, přičemž jsem u sérií přísný a pro udržení tohoto hodnocení čekám od dalšího dílu alespoň mírné zlepšení. Doporučuji každému, kdo má rád epickou fantasy a preferuje intriky, zrady, boje a přátelství před romatikou, kterou tady díky bohu nenajdete.

Jedna z nejlepších fantasy , co jsem za poslední dobu četl. Výborně napsáno. Od první stránky do poslední vás děj vtahuje čím dál více a nechcete přestat číst.

Tento svět je plný válečníků, obrů, hrdinů a padouchů temnějších než noc. Je to doba, kdy o osudu rozhodovala čest, věrnost a oddanost. Od tohoto autora už znám dvě knihy – Hlad bohů a Stín bohů – a obě naprosto miluju. Jediné malé mínus vidím v tom, že kniha má opravdu hodně postav. Ze začátku může být trochu složité se ve všem zorientovat, ale jakmile do příběhu vplujete, zcela vás pohltí. A nudit se rozhodně nebudete! Tahle kniha není žádná sladká romantika a nenajdete v ní ani náznak erotiky. Ale jak jsem už mnohokrát zjistila, tyhle aspekty nemusí nutně určovat kvalitu příběhu – spíš ho jen dokážou „okořenit“. V průběhu knihy, a především na jejím konci, se odehrává velký souboj dobra se zlem. Postavy postupně krystalizují – kdo zůstane na straně dobra a kdo se nechá stáhnout temnotou? A hádáte správně: tato kniha má pokračování! :D Tak honem, sem s ním!