Maddaddam

Na začátku byl chaos. A taky vejce, ve kterém jsme se my – Chrastíci – díky Chřástalovi a Gazele narodili. Ó dobrotivá Gazelo, ó dobrý a laskavý Chřástale. Poraďte, jak někomu vysvětlit, že ten, koho má za Boha a stvořitele, jím ve skutečnosti není? Jak někomu vysvětlit, že Chřástal nebyl dobrotivý Bůh, ale člověk z masa a kostí a navíc pěknej zmrd? Ten, který může za vyhynutí většiny lidské populace. Má ale někdo právo brát druhému iluze? Závěrečný díl trilogie se neskutečně povedl. Dvě rozdílné dějové linky, které jsme sledovali v předchozích dílech, se konečně propojily a já tak měla všechny své oblíbené postavy pěkně pohromadě. Je až znepokojivé, jak moc věrohodně dokázala autorka zachytit postapokalyptickou společnost, včetně detailů. Žádné nesmyslné technologie ani velké válečné stroje. Zkrátka jen to, co už lidstvo zná, a pár „magorů“, kteří se je snaží využít ve svůj prospěch. Ačkoli čteme o vážném tématu, je psáno lehkým, humorným pohledem místy až hraničícím s ironií. Příběh se tedy čte lehce, až do doby, než se nad tím vším člověk pořádně zamyslí. Pak to rozhodně žádné jednoduché čtení není a doslova vám po zádech může běhat i mráz. Miluji, jak Toby vypravuje Chrastíkům historii lidstva, příběh Zeba nebo jejich vznik. A vlastně miluji i celé Chrastíky – uměle vytvořené bytosti podobné lidem. Jejich až dětská naivita a neposkvrněnost je to, co celou bezútěšnou situaci odlehčuje. A čtenář se mnohdy i zasměje. Znáte už Dopiče? Že ne? Chyba. Konec není úplně uzavřený. Na některé věci dostaneme odpověď, na některé ne, ale tak to zkrátka je. Život pokračuje dál i bez nás čtenářů. Co byste měli před čtením vědět? Není to příběh o příběhu, je to příběh o pocitech, činech a o tom, jak se vyrovnat s tím, co se stalo. Za co člověk může a co zavinil. Je to příběh o novém životě na kostrách toho starého. Je to příběh o naději, bolesti a těžkých zkouškách. Je to příběh o čistotě, naivitě a srdci na dlani. Je to kniha, která ve vás rozhodně zanechá pořádné emoce. Rozhodně ji nezavřete s tím: „Super příběh a jdu číst něco dalšího“. Ne, o téhle knize budete ještě dlouho přemýšlet. A ještě déle na ni vzpomínat. Hodnotím: ⭐⭐⭐⭐⭐/5