Ke dnu

Mně se tato nevšední kniha moc líbila. Autorka používá tak výstižný, intenzívní a bohatý jazyk, že mě příběh ihned vtáhnul do děje a nesla jsem se divokým proudem až k jeho konci. Ke dnu je silný příběh o obyčejných lidech a o obyčejném životě.

Z provoněné letní tmy mě to Anny bolavo nemilosrdně hodilo na dno... na dno lidské společnosti... do bažin lidských myslí... a že mi v tom vymáchala čumec jak se patří... nečekala jsem takové ponuro... ano, i první příběh, kdy se vydáváme Do tmy si s depresí potykal, ale měl v sobě takové zvláštní voňavé vesnické kouzlo... tady se bohužel mlelo dvanácté přes patnácté a já nestačila vytáhnout nad hladinu ani jednoho z nich, natož sebe... ale i tak, díky bohu za tyto české dary a jsem zvědavá na další bolavý počin!

Velmi zajímavé pravé v té obyčejnosti a smyslu pro detail, velmi uvěřitelné .

Volné pokračování knihy Do tmy, které nás opět zavede do městečka Řečovice. Tentokrát sledujeme hned několik osudů a tajemství. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení mezi stožáry v polích za městem… Styl psaní autorky mě opět moc bavil. Neskutečně čtivé, pravdivé, občas tajemné a temné. Ve spoustě postav se najdete, budete jim fandit, budete s nimi dýchat. Zajímavé a těžké osudy, které se zde promíchávají a nedají Vám spát. Spousta věcí je v knize zahalena tajemstvím a je jen na čtenáři, jak si domyslí, že to vlastně bylo…. První kniha Do tmy se mi však líbila víc. V této knize mi možná vadilo moc postav. Raději bych jich tam měla méně, ale jejich osudy vzít ještě více do hloubky.

Dlouho jsem nevěděla, kdo je kdo. Bylo to na mne složité. Bylo to neosobní. Popis, které nemají žádnou vazbu. Ani to rozuzlení nemělo logiku.