Kdo tě sleduje?

Nuda :(

Kniha začíná celkem pozvolna. Čteme ve dvou rovinách, minulost o rok dříve o chlapci Jageovi, který dochází k psycholožce. Střídá se s přítomností o pekařce Anně, která je v městečku nová. V městě zrovna probíhá církevní shromáždění, kteří plánují pro svoje náctileté děti zvláštní úkol, musí projít pekelným domem. Zavání to rituálním násilím a neobjasněným úmrtím každý rok. Sekta je uzavřená, nikoho do ní nepustí. Stráže, oplocení, divní lidé. Pekařka Anna se na to nemíní jen dívat, protože chce pomoci jedné dívce z církve, která se jí svěří s tajemstvím. Pod záminkou cateringu se tomu hodlá podívat na zoubek. Od půlky se to rozjede tak rychle, že stránky lítaj. V přítomnosti trochu tušíte, ale minulost vás šokuje. Jaké bude vaše překvapení, když autorka zamíchá s kartami v přítomnosti? Já vám to řeknu. Sednete si na zadek. Nečekala jsem to. Thriller obsahuje vše, co od thrilleru očekáváte. Napětí, vraždy, tajemství…které vás nenechá knihu odložit. A když už si myslíte, že je to jasný jako facka, tak tu facku dostanete zpátky. Autorčin styl psaní je čtivý, udržuje v napětí, přesto ten konec byl malinko překombinovaný se mi zdálo. Ani tak ale na autorku nezanevřu, moje druhá přečtená kniha od ní a rozhodně ne poslední.

Pro mě naprosto ideální knížka na dovolenou, skvělé téma, neustávající drama a překvapivé zvraty. @sharonjbolton opět nezklamala, přečteno za dva dny, bez šance "vypadnout" z děje. O "Kdo tě sleduje" jsem se několikrát dočetla, že je to mystery thriller. To já bych tedy netvrdila ani v nejmenším. Mysteriózno jsem tam vůbec nezaznamenala, je to stoprocentní psychologický thriller, typu #freidamcfadden . Pokud ji milujete tak jako já, ani tato autorka vás nesmí minout. Krátké kapitoly, kde střídavě rozkrýváme přítomnost a události, odehrávající se rok zpět, dokud se vzájemně za dramatických událostí neprotnou. To vás nutí číst dál a dál. Body navíc dávám za velice znepokojující každý poslední odstavec dané kapitoly. Nutí vás to přemýšlet, spekulovat, podezírat a měnit názor na hlavní postavy. Nic není, tak jak se zdá. A úplně skvělá a neobvyklá byla určitě i změna formy vyprávění, kdy v poslední třetině knihy autorka přejde ze ženského do mužského rodu. To napětí ještě umocňuje. V knize je všechno. Je čtivá a já nad ní přemýšlím i po jejím dočtení. Rozhodně v ní nikomu nevěřte. A to ani po přečtení poslední strany...