Druhá půlka Augusty Hopeové (poškozená)

Někdy vybírám knihy, které budu číst, jen pocitem. Bylo to i tentokrát. Tato kniha si vybrala v podstatě mě a já jsem neskutečně ráda, neboť si mě získala takovým způsobem, že ji ze svého srdce jen tak nedostanu. Augusta má sestru dvojče a přeci jsou každá jiná. Augusta miluje knihy a slova, sní o exotických zemí, ví, že se jednou odstěhuje hodně daleko a chce si žít život po svém. Julia se chce především vdát, založit rodinu a žít spokojený život. Kromě dvojčat tu máme chlapce jménem Parfait, který žije v zemi, kde je občanská válka. I on sní. Sní o tom, že zajistí pro svou rodinu lepší život na lepším místě. Ač se zdá, že nás čeká v knize banální příběh, opak je pravdou. Dostala jsem nádherný příběh plný emocí a nedokáži slovy ani vyjádřit, jak moc se mi líbil. Autorka píše tak nenásilně jakoby nic, ale přitom je toho v textu tolik. Já chci víc, chci zůstat s Augustou. Už teď vím, že se ke knize brzy vrátím. Od prvních řádků je kniha neskutečně čtivá, krásně napsaná a Augustu jsem si zamilovala téměř okamžitě. Na jednu stranu nečekejte žádnou velkou akci, ale hlavně myšlenky a pocity. Na druhou stranu, čím dále se v knize dostanete, tím více je to napínavé a vy chcete číst a číst a chcete, aby vše dobře dopadlo. V příběhu je spousta pravdy i životních mouder, donutí Vás zamyslet se nad svým životem. Je to příběh smutný i vtipný, ale hlavně dojemný a nádherný. Autorka používá krásné věty, krásná přirovnání. Text plyne hladce, lehce, jako když vážka proletí…. Chtěla bych Vám říct víc, protože v knize je toho tolik, ale nemůžu, kniha by pro Vás ztratila své kouzlo. Takže jen prosím, přečtěte si ji, je nádherná.