Zlatá grai 2 - Dotek viatáru

Je možné, že je druhý díl lepší než první? Ano! Spletitosti druhého dílu Zlaté Grai ani nejdou popsat slovy, jsou zde postavy které budete milovat a prožívat s nimi každou situaci, ale jsou tu i postavy, které budete nenávidět do morku kostí.. Já teda přilnula samozřejmě k Isarell a Bastienovi, velice sympatické jsou mi i všechny gardistky královny divoženek Ymiry, ale musím říct, že i Kreón mi za tu dobu učaroval a doufám že v dalším díle bude mít více prostoru.. Celou dobu jsem jen čekala co se pokazí a kdy si krvožrouti sarrei konečně přijdou na své a pak když to přišlo - což bylo nevyhnutelné (díky Ymiro 😑) mě to úplně rozsekalo na kusy.. Čekala jsem všechno možné, ale TOHLE tedy ne... Vůbec si neumím představit co bude následovat... Myslím, že to bude ještě hodně zajímavé a že nás autorka opět překvapí, ale předtím nám postupně nadávkuje pěknou hromadu napětí - to ona opravdu umí 👏🏻👏🏻 Musím to říct znovu - všem milovníkům fantasy doporučuji!!

Naprosto úžasné a dokonalé. Nemohla jsem se odtrhnout zvlášť v poslední třetině knihy. Miluju fantasy a tahle série se mi dostává čím dál víc pod kůži.

Druhý díl je ještě silnější než první – temnější, vrstevnatější a naprosto nepředvídatelný. Přesně ten typ epického příběhu, kde nevíte, komu věřit, a přesto musíte číst dál.

Jorreiská princezna Arachné Issarel a její pobočníci (divoženky Renn a Barbarella a knížata Bastien a Vaol). Jaké tentokrát královna divoženek uplete sítě se Sitty a jaké budou veškeré jejich důsledky? Issarel bude muset na velmi těžkou misi a ta nedopadne podle představ Sittů ani Ymiry. Co vše se stane a proč jsem na konci knihy brečela? Všechny odpovědi jsou v této knize. Díky jedné scéně autorka tuto sérii Zlatá grai začala psát. Druhý díl je plný přátelství, oddanosti a intriky zde jsou mnohem více než v jedničce.

Vracíme se zpět do světa Aithry. Znova se potkáváme s divoženkou Isarell a její paní, královnou Ymirou. Jejich intriky v Ellektrysu pokračují. Větší hrozba na ně ale číhá za hranicí jorreiské říše. Sarrei se vydávají na lov, lidské klany se připravují k boji a Bastien s Isarell se opět noří do spletitých intrik svých pánů. Opět krásná obálka, ořízka a mapa. To vše čtenáře na první pohled naláká. Teď už ale k samotné knize. Již v prvním díle jsem měla pár výtek. Brala jsem to ale tak, že nás autorka se světem i jednotlivými postavami teprve seznamuje. V tomto díle jsem už čekala akci, napětí, větší představení světa a hlavně velký vývoj postav. Moc z toho jsem ale nedostala. Svět, který má autorka skvěle vymyšlený a má rozhodně potenciál, jsme zatím moc nepoznali. Sarrei a Jorrei jsou fakt skvělý a zabývat se víc jimi než Isarell by mi přišlo fajn. Děj se odehrává vždy na určitém místě a točí se hlavně kolem pár hlavních postav. Takže z jorreiské říše známe především Ellektrys, ze sarreiské zase devátou baštu. To je celkem málo na to, jak je svět vymyšlen komplexně. A hodně mne to mrzí. Akce tu sice je, ale psaná většinou retrospektivně. Autorka nás vždy navnadí na skvělý boj, pak to ale před samotnou akcí utne a zpětně nám říká, co se vlastně stalo. Proč jsou někteří zranění atd. Já to ale chtěla zažívat s nimi, být v tom boji přítomna. Takto jsem si připadala, jako bych o tom četla v novinách, a vůbec nijak se mne to nedotklo. Až v samotném závěru knihy jsem dostala to, na co jsem čekala celou dobu. K žádné postavě jsem si ani nevytvořila pevný vztah a přiznám se, že kdyby se autorka rozhodla zabít kohokoli vůbec nic by to se mnou neudělalo. Ani intriky mi nepřišly nikterak propracované. Proč by jim mělo zrovna tohle projít, aniž by to někomu bylo divné? V prvním díle jsem upozorňovala na dost nelogičností, a zde v nich pokračujeme. Svět je dobře vymyšlený, ne ale moc promyšlený. Propagace slibovala epickou fantasy sérii hodnou srovnání se světovými velikány. Kdyby se kniha propagovala malinko jinak, možná by i mé očekávání nebylo tak velké a tato recenze by nebyla tak kritická.