Dobrovolník

Úžasné čtení. Přečteno za pár dní. Jedná se o literaturu faktu, ale četlo se mi, jako by to tak nebylo. Kniha byla pro mě velmi poučnou a jsem moc ráda, že jsem si ji zakoupila.

Neskutečný životní příběh hrdinného odbojáře Witolda Pileckého, který se dobrovolně nechal uvěznit v Táboře smrti. "Měl jsem možnost slyšet řadu doznání mých přátel před jejich smrtí," psal, "a všichni říkali to samé - vyjadřovali lítost nad tím, že ze sebe, ze svého srdce, nedávali dost jiným," protože přiznávali, že "jediné, co po nich zůstane na zemi, to jediné pozitivní a s trvalou hodnotou je, o co se mohli podělit s ostatními." Příběh Witolda, ačkoli se může zdát neskutečný, je sepsán podle pravdivých událostí a jeho vlastních svědectví. Dnešní člověk si už nedokáže představit, že toto všechno zažil jeden člověk, co všechno dokázal přežít, jak moc v životě riskoval pro lásku k vlasti a se snahou o záchranu co největšího počtu nevinných lidí. Bezprostředně po dočtení jsem si říkala, že si zasloužil dožít se vysokého věku někde v ústraní se svou milovanou ženou a dvěma dětmi. Ale byl by takový život pro něj? Pro člověka, který za prvé potřeboval ve svém životě neustálý přísun adrenalinu, který upřednostnil kdykoli kdy mohl odboj před vlastní rodinou i přes to, jak velmi jí miloval, který zůstal duší stále v Osvětimi? Myslím, že jeho život byl naplněný až po okraj. Kdyby nebyl popraven, pravděpodobně by už nikdy nebyl šťastný a nedokázal by žít normální obyčejný život. Je velkým hrdinou, na jehož příběh se nezapomnělo. I díky všem těm stranám textu, které za svůj život sepsal víme, jak to tehdy bylo. Sice zemřel s vědomím, že neudělal dost, že to k ničemu nebylo, ale jak to vidíme dnes? ...