Chlapec z bloku 66

Mohlo by se zdát, že už těch chlapců z 2. světové války bylo mnoho. Věřím, že ti kteří mají rádi literaturu z 2. světové války už nějakého toho chlapce četli - já už četla Chlapce v pruhovaném pyžamu, Chlapec na dřevěné bedně, Chlapec, který přežil pochod smrti, Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi a i tento z bloku 66 mi nemohl ve sbírce chybět. Jedná se o skutečný příběh, který autorce převyprávěl sám hlavní hrdina a ta se rozhodla posléze jej vydat. První polovinou knihy nás Ludwik / Mošo Kessler poutavě provází svým životem před válkou. Popisuje, jaké to měl doma krásné. Žil v milující rodině a neznal chudobu ani bídu. Jeho rodiče byli slušní pracující lidé, kteří něco dokázali. Kniha je doplněna i o fotografie, ty tomu dodává ten správný nádech. Přesně víte, o kom čtete Nejvíc emotivní pasáž pro mě byla, jak Moše popisoval své poslední chvíle štěstí ve světě, který se začínal otřásat v základech. Tato slova se mě dotkla: (citace přímo z knihy): Je možné, že kdyby někdo Židům v našem městě naznačil, že je čeká jistá smrt, mnozí by se snažili ukrýt a zachránit si život. Je třeba si uvědomit, že to co o holocaustu víme dnes, by působilo v té době jako čirý výmysl. Těchto vět, které trhají srdce na dvě půlky, tam bylo mnoho. Ale když čteme tuto literaturu, tak s nějakou tou slzou počítáme, nedá se tomu zabránit. Celá ta doba byla hrozná a já jsem ráda, že jsem se dozvěděla i hodně zajímavostí, které jsem ještě nikde nečetla. Tyto knihy mají smysl! Posílám velké objetí chlapcům z bloku 66.

Pěkný příběh.

Skutečný silný příběh. Krásně napsaná kniha. Doporučuji.

Vzhledem k tomu, že historie 2.světové války a zejména holocaustu je mým velkým koníčkem, jsem z takových knih nadšená.

Moše Kessler nám vypráví svůj příběh, který rozhodně nebyl jednoduchý. Ve 14 letech se ocitl v Osvětimi, přežil pochod smrti a dostal se do koncentračního tábora Buchenwald. Díky tomu, že přišel do Bloku 66 a díky tajnému odboji, který měl za úkol zachránit děti, přežil. Nyní se odhodlal, aby vypověděl světu hrůzy, které zažil jako dítě. Opět jedna silná kniha, kdy se díky pamětníkovi můžeme dozvědět, jaké to bylo za druhé světové války pro Židy. Ale také si přečteme o tom, jaké to bylo navrátit se do normálního života a co vlastně po těch hrůzách bylo normální. Moše Kessler se narodil v Berehovu, v podkarpatské Rusi. V roce 1930 bylo toto město součástí Československa, ale jeho historie není jednoduchá. Autorka nám přiblíží historické události města, abychom si dokázali udělat obrázek o životě na místě, kde se několikrát změní to, pod jaký stát vlastně patříte. Je tu krásně a mile popsáno idylické dětství, rodinná pospolitost a dobré vztahy v obsáhlém příbuzenstvu. Bohužel čtenář ví, co přijde, proto je to zároveň smutné čtení. Je to silný příběh. Jsou tu vylíčeny hrůzy koncentračních táborů a zvrácenost dozorců. Na druhou stranu je tu touha přežít a nevzdat se. Mám přečtené desítky knih s touto tématikou a nikdy mě nepřestane udivovat, že se takové věci skutečně mohly stát. V knize najdete spoustu fotografií i dokumentů, seznámíte se s rodinou Moše Kesslera, i s lidmi, kteří pro něj byli důležití. Autorka Limor Regev již chystá další knihu, ve které nám přiblíží českého hrdinu, díky němuž bylo zachráněno spousta dětí. Tu si rozhodně také přečtu. Připomínejme si tuto dobru, ať na ni nikdy nezapomeneme.