Chemie lásky

Pokud milujete knihy od Jo Watson či Penelope Bloom, věřím, že Vám styl psaní autorky sedne stejně jako mně. Příběh nebyl nikterak originální, podobných knih už je určitě na trhu spousta, ale i tak to byla velmi milá a romantická oddechovka, která mě pohladila po duši. Objevilo se zde i pár žhavých scének.

Ach Anna a Marco, od začátku bylo jasné, jak to skončí a skončilo to přesně podle mých představ!!!! Marco je přesně ten typ muže , pro kterým se snad každé ženě podlamují kolena. Sakra, věděl, co dělá. Jinak knížka krásná romanťárna, žádné vyloženě explicitní scény a ten děj? Wow. Hltala jsem každé slovo, každou stránku a nedokázala se odpoutat! Knížky a chemie...moje dvě oblíbené věci dohromady....dokonalost.

Ze začátku mě hlavní hrdinka Anna vytáčela s tím jak si furt myslela, že miluje Craiga, ale potom když si uvědomila co cítí k Marcovi tak už jsem si ji oblíbila. Marco k němu není ani co dodat byl prostě úžasný takovýho chlapa by chtěla každá žena. Za mě doporučuji

Příliš se mi nelíbilo, jak autorka uchopila Annin vztah ke Craigovi. Postupně se ukazuje, že Anna ho vlastně vůbec nezná. Že s ním ještě nikdy ani pořádně nemluvila. Její láska je tedy především platonická a Anna jednoduše doufá, že až bude mít odvahu ho oslovit, najdou společnou řeč skrz lásku ke kosmetice. Při každém setkání se na něj snaží udělat dobrý dojem, ovšem příliš se jí to nedaří… I když jde o dospělou inteligentní ženu, působila na mě spíše jako puberťačka. Nicméně další zápletka příběhu se mi naopak líbila: Anna je talentovaná vědkyně a má plnou hlavu zajímavých nápadů. A postupně se sbližuje s lidmi, pro které by mohly být výsledky jejích pokusů velmi užitečné… Během čtení tak budete neustále přemýšlet, zda lidé kolem ní nemají nějaké postranní úmysly a jen Annu nevyužívají!

Hromada klišé, ale přesto čtivé s pár inovacemi, hlavně co se kosmetiky a pojmenování papoušků týče.