Carrie Soto se vrací

Knihu jsem četla jako knižní předskokan a děkuji za tu možnost. Touto recenzí bych chtěla odpovědět na otázku, která by mě také jako potenciálního čtenáře osobně zajímala. Bude mě bavit kniha s tenisovou tématikou, když nejsem tenisový, á propos ani sportovní nadšenec? Pro začátek bych ráda trochu blíže představila děj. Carrie (mimochodem věděli jste, že je to zdrobnělina jména Carolina) se stala vládkyní všech tenisových kurtů. V první části knihy sledujeme její cestu, jak se svou urputností a tvrdou pílí vypracovala v tenisovou bohyni. Co na tom, že se při své cestě nestala miláčkem davů. Pár let po odchodu do zasloužilého tenisového důchodu (nepředstavujte si šedivou babičku s pletením, bylo jí 37) ale přichází Nicki Chanová, která má velmi blízko jí titul nejlepší tenistky sebrat. To si přece nemůže nechat Carrie líbit! Ale zvládne to po letech, nebo ji to naopak bude stát vše? A nyní bych chtěla odpovědět na prvně položenou otázku. A říkám rozhodně ano! Kniha je skvěle napsaná, text rychle ubíhá. Je velmi čtivá. Oceňuji, že se autorka nezabývá dlouhými popisy tenisových pojmů, ale vše plyne přirozeně. Co mi text trochu narušovalo byly španělské věty, které nebyly přeložené. Kratší sousloví se dala odvodit, s delšími větami už jsem měla trochu problém. Pokud chcete přečíst knihu, která je čtivá, ze zajímavého prostředí a s velmi kontroverzní hlavní hrdinkou, kterou jsem si já opravdu oblíbila, tak je tato kniha přesně to pravé.

Román z tenisového prostředí. Zajímavý, velmi čtivý příběh, který vás vtáhne do děje a nedokážete se od knihy odtrhnout. V knize mě pouze rušily některé používané španělské fráze. Konec je velmi nečekaný. I tak tuto knihu hodnotím jako zatím nejlepší od této autorky a dávám plný počet ⭐.

Moc pěkná kniha,četla se sama. Ač nejsem velký tenisový znalec tak vysvětleno a popsáno dobře. Jediné mínus... spousta vět ve španělštině bez nějakého překladu,něco šlo samozřejmě pochopit,ale některé byly docela dlouhé. Překlad jsem nehledala a neřešila,ale občas mě to prostě rušila. Čekala jsem malinko jiný konec, takže za mě velké plus za ukončení příběhu

Tímto strhujícím, emotivním, citlivým a výjimečným románem Taylor zas a znovu ukazuje, že psaní je jejím posláním. Je neuvěřitelné s jakou poutavostí, zručností, propracovaností a citem pro detail píše své knihy, jako by psala cizí autobiografii. Když si na konci knihy budete googlit Carrie Soto, nebudete věřit vlastním očím, když jediné co vám to vyhledá bude tahle kniha. Taylor vám dovolí se s hlavními postavami smát i plakat a nechá vás uvěřit, že je znáte celý život. Kniha je plná citátů a životních mouder díky kterým se zamyslíte nad vlastním životem, opravdovosti lidských citů a egem, které Vás může stát vlastní štěstí. ROZHODNĚ DOPORUČUJI! P.S. Myslím, že kniha je skvělá i pro úplné neznalce tenisu. Díky tvůrčím schopnostem autorky se v tom ani jednou neztratíte a nebudete mít potřebu vyhledávat tenisové pojmy. Dokážu si představit, že někomu mohou vadit občas se vyskytující španělská slovíčka, která ale pokud si napoprvé vyhledáte, později Vám problém dělat nebudou.

Další kniha už prověřené autorky. Tentokrát z prostředí ženského vrcholového tenisu. Carrie za své tenisové kariéry stanovila rekordy a byla nejlepší tenistkou svojí doby. Teď je jí 37, je v tenisovém důchodu a sleduje, jak její rekord ohrožuje současná hvězda. A rozhodne se, že si ho nenechá vzít. Carrie je poměrně nesnesitelná a drsná ženská. V podstatě úplně jí chybí empatie a takt, rozhodně jí nechybí sebevědomí a bezohlednost. A tenis je pro ni úkol, už dávno to není zábava. Počítá se jen výhra. Otázkou tak zůstává, jestli Carrie návrat na kurty zvládne, a jestli se něco změní kolem i uvnitř ní. Knížka se četla v podstatě sama. Krátké kapitoly střídají novinové články a rozhovory. Příběh pak má velmi příjemné tempo. Točilo mě jen množství španělských vět a frází. Když jste vtaženi do čtení, nechce se vám loudit v překladači a vyhazovat se ze soustředění. Jinak za mě druhá nejlepší kniha od autorky, u mě pořád vede Daisy and the Six.