Až po uši

Evelyn Beckett Evelyn je influcerka, pomáhala malým podnikům prorazit. Jenže teď má i různé spolupráce a cítí se vyčerpaná, není to co chtěla dělat. Beckett pracuje na farmě štěstí. Je tam farmářem, pomáhá pěstovat vánoční stromečky a ve svém skleníku má rostlinky. Evelyn a Beckett se seznámili mimo farmu, prožili románek na jednu noc. Po několika měsících se Evelyn objevila na farmě aby pomohla Stelle uvést její farmu. Beckett se obával aby farmě jejich románek neuškodil. Od té doby ale Beckett nemůže přestat na Evelyn myslet. Evelyn se naposledy citila šťastná na farmě u Stelly. Rozhodla se tam strávit nějaký čas.

Na druhý díl jsem se těšila, protože mě v prvním díle zaujala zmínka o našich dvou hlavních postavách a byla jsem zvědavá, jak se to mezi nimi vyvine. ☺️ Asi mě to bavilo o trošku víc než předchozí díl, ale nejsem z toho nějak moc nadšená. Prostě knížka, u které si odpočinete, nejsou tam nějaké obrovské zvraty ani zápletky. Nenadchne ani nenaštve. Jestli jste četli první díl, určitě si přečtěte i tento, protože nejvíc mě baví ta atmosféra maloměsta a jeho obyvatelé. Kdo zná, pochopí. I když nejsem z této série nijak zvlášť nadšená, postavy mě baví a přečtu si další díl o Layle, která se objevila v obou dvou dílech.

Farma štěstí sa mi na poličke povaľovala takmer rok(hanba hanbúca, ufff, no čo už, stávajú sa aj horšie veci{napríklad vražda}),napriek tomu o pokračovaní nie je ani chýru, ani slychu. Pritom je už dva roky dopísaná aj štvrtá časť. Fanúšikom(vrátane mňa- hej, nechávam knihy dozrieť ako víno, občas aj chutia lepšie) zostáva dúfať, že vydavateľstvá preložia aj ostatné časti, pretože milovníci malomesta si túto sériu jednoducho musia zamilovať. V prvej časti s názvom Farma zázraků sme okrajovo spoznali Becketta, v závere nám bolo umožnené nahliadnuť aj do interakcie medzi ním a očakávanou influencerkou, zaoberajúcou sa malými podnikmi a cestovaním. Práve ona mala prísť a pomôcť Stelle nakopnúť jej farmu s vianočnými stromčekmi. Či sa jej to podarilo, o tom nemusí byť ani zmienka, jej dosahy sú úžasné, napriek tomu v pracovnom aj osobnom živote stagnuje, pociťuje prázdnotu. Prečo by sa nevybrala na malú dovolenku tam, kde pociťovala šťastie naposledy?!? Zavíta teda opäť do malebného mestečka, kde každý vie všetko ešte skôr, ako sa to stane. Najviac ma v knihe pobavil telefonát Evelyn s tým, čo sa udialo v sklenníku. Ups, nástrahy malomesta, napriek tomu to milujem(len v knihách, všetečné susedy mi v paneláku vôbec nechýbajú). Beckett bol miestami ako autista… i keď, možno ním aj bol. Niektoré situácie boli prinajmenšom mätúce. Lámalo mi srdce ako sa dokázal nezištne obetovať a nemyslím len ísť na nákup chorej susede- bol ochotný vzdať sa svojho celoživotného sna, pretože veril, že to urobiť MUSÍ. Nečakal vďaku, sám bol vďačný, že tie obety priniesol. Ťažko sa to chápe, najmä v dnešnej zvláštnej dobe plnej sebeckých, sebestredných ľudí. Beckov a Evein vzťah je ako oheň a voda a predsa by to mohlo fungovať. Áno, príde aj veľký zvrat(a po ňom aj veľké gestá). Klišé? Možno. No aj tak to milujem. Dokonca ma v istom momente kniha rozplakala. Debata Becketta s otcom pri oprave rampy bola presne tým impulzom, ktorý Beck potreboval… potvrdenie, že občas si treba povedať, ak niečo chceme, inak o to môžeme nenávratne prísť.