Alice

3 z 5 hvězdiček Eva V. registrovaný uživatel 17. března 2024

S hlavní hrdinkou Alicí se seznamujeme v den jejích 33 narozenin. Tak jako každé ráno vyběhne ven protáhnout se během do nedalekého parku. Při běhu ji zapípá telefon - je to SMS od mámy, přání k jejím narozeninám. Alice nechce neosobně odepisovat a proto hned volá mámě zpátky. Ví, že to musí stihnout před začátkem její ordinace, matka je zubní lékařka a když nevyužije času hned, bude dostupná až večer. Vyslechne si od ní přání k narozeninám a také to, že už dlouho nebyla doma. Že by ji máma nejen ráda viděla, ale potřebuje s ní probrat něco důležitého. Alice domů moc nejezdí, stále má totiž v živé paměti, jak od nich odešel její táta. Byla tenkrát ještě malá a vůbec celou situaci neuměla pochopit. Cítila to celé jako velkou zradu a křivdu. Táta si jednou zabalil kufr a byl pryč, bez rozloučení, bez jediného slova a vysvětlení. Od té doby ho neviděla a celé své dětství se tím trápila. Nikdy to nepřebolelo. Proto také za mámou málo jezdí, všechno ji tam tátu připomíná a ona na to nechce myslet. Nikdy se s tím nevyrovnala. Že od nich táta odešel, založil si novou rodinu a má další děti. Nikdy se s ním od té doby nesešla, nepřečetla si od něj dopisy a taky mu nikdy sama nenapsala. Prostě si její táta tenkrát vybral. Teď je ale dospělá, má svůj život a je přesvědčená, že dělá to, co ji baví a naplňuje. Provozuje vlastní psychoterapeutickou praxi a má částečný úvazek na vysoké škole, kde učí předmět Psychologie osobnosti. Taky má kamarádky, i muže, kterého má ráda. Sice to s ním není ideální, ví že je ženatý, ale kdo dneska má všechno. Vlastně ji nic ke spokojenosti nechybí. Ale život s ní má jiné plány. Jednoho dne si ji do své kanceláře zavolá vedoucí katedry, který se rozhodl jít do důchodu a představí jí svého nástupce. Zároveň přijde s nabídkou, aby za něj učila jeho předmět Dějiny psychologie. Pro Alici by to byl velký posun, ale zároveň také velký závazek. Musí si vše pořádně promyslet. Je to velká výzva, která by ji mohla v profesním životě významně posunout. Rozhodne si vzít pár dní na promyšlení. O víkendu se vypraví za svou mámou, která vždycky doufala, že se Alice rozhodne jít v jejích šlépějích a jednou budou společně provozovat zubařskou praxi. Máma ji čeká se svíčkovou a v dobré náladě. Sdělí ji, že se rozhodla odjet na čas do Indie, kde bude meditovat. Alice se nestačí divit, její vždy praktická máma, která znala jen svou práci a rozhodne se odjet, na víc někam do Indie? A co její ordinace, její praxe? Matka ale má vše promyšlené, o praxi se postará její kolega a po Alici potřebuje, aby občas zašla navštívit babičku v pečovatelském domě, zatím co bude ona pryč. Nakonec ji matka předá svazek dopisů, které ji její táta posílal celou dobu, co od nich odešel. První dopis Alice jako dítě bez čtení roztrhala, proto všechny ostatní matka schovávala a teď se rozhodla ji celý svazek předat spolu s telefonním číslem na tátu. Rád by se s ní viděl, mluvil s ní, rád by se stal znovu součástí jejího života. Alice mu ale stále neodpustila. Hlavně teď má spoustu práce. Rozhodne se, že nabídku výuky na katedře přijme. Ví že spoustu času bude muset věnovat přípravě, musí prostudovat spoustu knih, aby byla na přednášky dobře připravená. Ale je to výzva, i svou praxi zvládne. Všechno zvládne. Řešit tátu teď nemá ani čas, a vlastně ani chuť. Ale život se jí začíná zamotávat. Už od začátku věděla, že je její přítel ženatý, že má malé děti. Nikdy se ale o tom spolu nebavili, brali oba to, co jim život nabízel. Užívali si společných chvil až do doby, kdy Alici dojde, že jedna její klientka, která k ní dochází na terapii je jeho žena. Svět jako by se v té chvíli zastavil. Je jí jasné, že udělala velkou a neodpustitelnou chybu. Nejen svým vztahem se ženatým, ale co je nejhorší, zapletla se s manželem své klientky. Ta k ní přišla pro pomoc, věřila ji a svěřovala se jí se svými pocity. A ona mezi tím... Co bude dál, jak se s tím Alice popere, jak celou situaci zvládne? Jak dá svůj život do pořádku? Kniha se četla velmi dobře, je to milé odpočinkové čtení ze života, jsem ráda, že jsem na autorku narazila. Doporučuji u čtení jsem si hezky odpočinula.