Recenze na knihu
Krasojezdkyně Jojo Moyes

Pro člověka který se neorientuje v jezdectví bude kniha hlavně ze začátku špatně stravitelná. Já jsem koňák tělem i duší takže za mě krásný příběh.

Začátek knihy byl trošku náročnější,ale po chvilce jsem knížku do slova hltala

suprovni jako všechny od Jojo Moyesové

Styl psaní Jojo Moyesové mi sedí, takže jsem knížku přelouskala za pár nocí. Velmi pěkně napsané.

Za mě velké zklamání, mám knížky od této autorky velmi ráda, ale tato kniha se opravdu nepovedla

Toto je první knížka od Jojo Moyesové kterou sem četla (jelikož mám ráda koňe tak čtu spíše knížky o koních). Troufám si říct, že že začátku je trochu suchá, ale asi tak v polovině začala mít nečekaně rychlý spád, takže nejdřív mě moc nebavila, ale pak jsem ji nedokázala odložit. Byla to kdiha plná emocí, citů, nálad a moc se mi líbila.

Moc pěkná, k zamyšlení, silná a plná citu. Takové jsou ale všechny knížky od Jojo, proto čekám s radostí na každou další!

Tato kniha pro nebyla si úplně ta pravá. Mám autorku ráda, proto jsem se do knihy pustila. Nejspíš to bude tím, že koním moc nerozumím. Začátek byl pro mě nudný. Asi v půlce to konečně začalo mít nějaký spád. Neříkám, že je to špatná kniha, to vůbec ne, ale pro mě zatím nejslabší dílo.

Čím dál víc, mě přestávají autorčiny knihy bavit. Nepodařilo se mi vůbec začíst a postavy mě nijak neoslovily.

Kniha je spíše pro milovníky jezdectví. Zase pro mě byl začátek špatně zorientovatelný. Pak se to ale překlenulo a kniha mi nakonec sedla.

Tak od této knihy jsem nečekala nic a to je Jojo moje oblíbená spisovatelka. Jaké bylo moje překvapení, když jsem dočetla poslední stránku a zjistila jsem, že jsem si příběh opravdu užila. Epilog mi přišel trochu přeslazený, klidně bych se spokojila se závěrem v poslední kapitole, nicméně jsem z knihy nadšená. Hlavní postavy byly velmi lidsky vykresleny, takže sympatie si získaly velmi rychle. A hořkosladký pocit, že je příběh u konce a já odkládám knihu, je toho důkazem.

Kniha se čte sama, příběh se musí brát trochu s nadsázkou, ale spisovatelka umí a tak vás i do takového příběhu vtáhne a už jen čtete a čtete. Kniha by se mohla líbit náctiletým koňačkám je tam opravdu hodně moudra, krásné citáty a neuvěřitelná síla lásky, odhodlání, pevné vůle, ale i krutosti.

Opravdu je děj trochu komplikovanější pro ty, kteří koním nerozumí. Ale určitě se nenechte odradit, je to jen pár stran.

Moc milý příběh. Knihy Jojo Moyes jsem dlouho nečetla, takže bylo moc příjemné se po té době vrátit zrovna k takovému příběhu. Na konci mi dokonce ukápla slza, což se mi u knihy stalo pouze jednou!

Knížka se mi líbila. Je pravda, že jiné knihy od autorky mě zaujaly o něco víc, ale i tak to byl velmi zajímavý děj a pěkně se "to" četlo :-) . Řekla bych, že pro milovníky koní, je knížka jako dělaná. Hodně se mi líbilo poděkovaní autorky, kde se vlastně dozvíme, kdo ji "inspiroval" k napsání.

Sarah je svérázná čtrnáctiletá koňačka, Natasha je nešťastná žena uzavřená před světem, která se naplno věnuje své kariéře. Její skoro bývalý manžel Mac je typický bezstarostný lamač srdcí, který ale, zdá se, už dospěl. Když se jejich osudy střetnou, začíná úžasná knížka, která se čte jedním dechem. Tak jak je ostatně u Jojo Moyes zvykem.

Krásný příběh, někomu přijde trošku"americký happy end" ,ale mě se hrozně líbilo myšlení 14 leté slečny, líbilo se mi , že se nevzdala snů a šla si za tím .A její víra a podpora dědečka byla nádherná.Patri mezi mě 3 nejoblíbenější od spisovatelky.Pro někoho budou náročnější popisy jezdectví, ale rychle se zorientujete a určitě nebudete litovat.Nadhwrn, příběh