Jak najdeš vraha, když jsi obklopen šílenstvím?

Autor mezinárodních bestselerů Craig Russell přichází s moderním gotickým veledílem: Šest uvězněných zrůd. Vrah na svobodě. Rok 1935. Zatímco Evropa se připravuje na katastrofální válku, v psychiatrické léčebně na odlehlém hradě v rustikálním prostředí Československa je uvězněno šest vražedných maniaků – takzvaná Ďáblova šestka. Každý pacient má svůj vlastní temný příběh a doktor Viktor Kosárek, mladý psychiatr využívající převratné metody, přebírá úkol odemknout jejich smrtonosná tajemství.

Ve stejné době řádí v Praze strašlivý, démonický vrah známý jako „Kožená zástěra“, který masakruje oběti po celém městě a úspěšně uniká dopadení. Zdá se, že jeho zvrácené zločiny páchá sám ďábel. A je to docela možné... Co ho spojuje s šílenými chovanci na Orlím hradě? To ví jen ďábel sám. A na Viktorovi je, aby to zjistil.

Předkupní práva na filmové zpracování románu Kde se skrývá ďábel získala společnost Columbia Pictures.

***

Craig Russell (*1956) pochází ze skotského hrabství Fife. Pracoval jako policista, kreativní ředitel a nyní je spisovatelem na volné noze. Jeho romány byly dosud přeloženy do pětadvaceti jazyků, podle čtyř knih natočili v Německu celovečerní filmy a v jednom si Craig dokonce zahrál epizodní roli detektiva. Získal četná ocenění: Knihovnickou dýku (Dagger in the Library), udílenou britskou asociací autorů detektivek (CWA), a McIlvanneyho cenu, figuroval také mezi uchazeči o Zlatou dýku (CWA Golden Dagger), Dýku Ellis Petersové za historickou detektivku (Ellis Peters Historical Dagger) a Prix Polar ve Francii. Jako jediný cizí státní příslušník obdržel německou Polizeistern – policejní hvězdu hamburské policie. A nejnovější úspěch: Předkupní práva na román Kde se skrývá ďábel získala společnost Columbia Pictures.

Když právě nepíše, rád maluje, vaří a čte, aniž by to ovšem zvládal všechno najednou.

www.craigrussell.com

***

Jak najdeš vraha, když jsi obklopen šílenstvím?

Podivná pravda za jevy na Orlím hradě, v ústavu pro choromyslné zločince

***

„Obzvlášť se mi líbilo, když na konci žadonili o život. Když to udělali – a nakonec to udělali všichni –, předstíral jsem, že váhám, a v jejich očích jsem viděl slabounkou jiskřičku poslední, zoufalé naděje. Na okamžik jsem jim ji dopřál, a pak jsem jim ji zase vzal. Právě tohle – to zhasnutí úplně poslední naděje – jsem si vychutnával víc než cokoli jiného, víc než zhasnutí jejich života.

Abys věděl, doktore Kosárku, byla to ta chvíle, kdy cítili přítomnost ďábla a prosili Boha, ať přijde a zachrání je před ním. A já je právě v téhle chvíli přiměl, aby konečně prozřeli – aby pochopili, že Bůh tam byl po celý čas s námi.

Tehdy si totiž uvědomili, že ďábel je jen Bůh v nočním hávu.“

Sdílet 0