RECENZE: V temnu

Lina Bengtsdotterová je autorkou románu V temnu, vydaného nakladatelstvím Cosmopolis. Jedná se o volné pokračování jejího debutu Na okraji s vyšetřovatelkou Charlie Lagerovou, za který získala na festivalu švédské krimi ocenění Crimetime Specsavers Award 2017. Každý díl však můžete číst i samostatně – tak jako já. Lina Bengtsdotterová je ze Švédska a právě tam se děj románu také odehrává. Těšte se tedy na typickou severskou detektivku, jak má být.

Člověk dostane jen takový kříž, jaký dokáže unést.

Charlie Lagerová přijíždí ze Stockholmu do svého rodného městečka Gullspång na severu Švédska. Je to možná tak trochu výmluva, spíše potřebuje vysadit a pročistit si hlavu, ale jede sem hlavně navštívit kamarádku Susanne, která ji požádala o pomoc. Náhodou, jak už to tak bývá, se jí ve stejné době dostane do ruky článek o šestnáctileté dívce Francesce a jejím příteli Paulovi, kteří v Gullspångu před dvaceti lety záhadně zmizeli. Pod článkem je podepsán Johan, Charliein osudový muž – novinář a blízký přítel, jenž jí kdysi hodně ublížil. Vypadá to tedy, že si Charlie Legerová v Gullspångu příliš neodpočine…

Neboj se. Tam ve tmě leží přístav. Teď ho nevidíš, ale přesto k němu pluješ.

Na následujících tři sta osmdesáti stranách se rozběhne napínavý a emotivní příběh dvou inteligentních a zvláštních žen, hledajících pravdu, jejichž cesty se nakonec spojí. Zda jen metaforicky, či reálně, ponechám raději čtenářům jako překvapení, prozradím ale, že obě dvě, Francesca i Charlie, nakonec pravdu najdou, avšak za překážky, které budou muset překonat a předsudky a lži, kterým budou muset čelit, zaplatí až příliš mnoho. A čtenář? Ten až dočte poslední stránku, bude mít pocit smutku, ale zároveň paradoxně i radosti a zadostiučinění, že spravedlnosti bylo učiněno za dost.

Náš život je pohádka, sen, poryv vzduchu. Jen kapka padající v proudu času. Na okamžik se v oblouku duhy zatřpytí, pukne, padne, a sen vpluje v nebytí.

Román V temnu má všechny atributy severského kriminálního románu, zjemněného (i když jen trochu) tím, že jej napsala žena. V několika časových liniích nás autorka přenáší z jednoho dramatu do druhého a neušetří nás – samozřejmě – ani přemíry alkoholu, drog, osobních úzkostí a vztahových problémů jednotlivých protagonistů a v ponuré a surové atmosféře ani témat lidské promiskuity či homosexuality.

Nevynechá však také lásku a pochopení a jednu velkou myšlenku, krásně vystiženou citacemi z Exupéryho Malého prince, kterými je děj okořeněn – že každý z nás je jiný a jak je mnohdy těžké se zařadit.

Tak už to s neempatickými lidmi bývá, napadlo Charlie, starosti si začnou dělat až ve chvíli, kdy si uvědomí, že jejich činy budou mít následky i pro ně samotné.“

Především nás však čeká velké napětí - čteme přece thriller - a to nás, díky skvělému literárnímu stylu Liny Bengtsdotterové, od knihy nebude chtít pustit. Pojeďme tedy s Charlie na sever za Franceskou a pomozme jí s pátráním – bude to stát za to!

Charlie si vybavila, jak Francesku její okolí vylíčilo při následném vyšetřování. Rodina i známí ji popisovali jako prolhanou nevyrovnanou holku odtrženou od reality, mladou ženu se sebevražednými sklony, která se víceméně už od svého narození chovala destruktivně. To je zvláštní, uvažovala Charlie, že nikdo z nich se nezmínil o jejím očividném nadání. Už od prvních odstavců bylo Charlie jasné, že Francesca vyla velmi inteligentní a hloubavá osoba. Měla dojem, že jí je daleko víc než šestnáct let…