RECENZE: Ticho aneb Konec jedné skvělé série

Šestý a zároveň poslední díl zmiňované série se jmenuje Ticho. Abych pravdu řekl, tak úplně všechny díly jsem přečíst nestihl, dostal jsem se jen ke Katarzi a Popravě. Nemám však strach, že bych se k dočtení zbývajících třech dílů časem nevrátil. Ne nadarmo se autorce přezdívá „královna severské krimi“. A co bych to byl za fanouška severské krimi, kdybych sérii nezkompletoval?!

Příběh

Ústředními postavami celé série, a tedy i této knihy, jsou dětská psycholožka Freyja a vyšetřovatel Huldar, které okolnosti často profesně svedou dohromady. Tentokrát už pracují dokonce na stejném oddělení. Do akce jsou povoláni ve chvíli, kdy Huldar se svou šéfkou Erlou najdou v kufru odstaveného vozidla rozřezané části lidského těla.

Dříve, než vyšetřovatelé budou moct začít hledat vraha, musí vyřešit, kdo je vlastně nalezenou obětí. V kufru totiž chybí jedna důležitá část lidského těla, a to hlava. Když se mezi stopami najde ještě několik neznámých DNA a otevře se souvislost s jedenáct let starým zmizením malého děvčátka, je jasné že vyřešení případu bude vyžadovat veškerý důvtip a pozornost policejního oddělení.

Verdikt

Pokud čtete hodně detektivních thrillerů, tak mi určitě dáte za pravdu, že každý ze spisovatelů tohoto žánru má svůj specifický styl, který ho trochu odlišuje od ostatních. V knize Ticho, a stejně tak v ostatních Yrsiných knihách, se setkáte s velice podrobnou a propracovanou analytickou prací detektivů. Pozornost je zaměřena na hledání stop, důkazů a s jejich následným nakládáním. To znamená, že analýza DNA krve není provedena za hodinu, jak je to ukazováno v některých amerických seriálech. Yrsino zobrazení kompletní detektivní práce beze zkratek si vždy náramně užiji.

Druhým znakem, o který nebudete při čtení Ticha ochuzeni, je typická islandská mrazivá atmosféra hraničící až s bezradností. Ne nadarmo se říká, že ticho je někdy tím nejhlučnějším zvukem.

Třetím benefitem, který dostanete, je chemie mezi oběma hlavními postavami, která hraje akorát tak velkou roli v příběhu, aby ho nijak nenarušovala, ale příjemně doplňovala.

Ticho doporučuji všem fanouškům severské krimi a všem obdivovatelům mravenčí detektivní práce. Pro ostatní tu mám ještě bonusové důvody, proč si knihu přečíst:

1.  Pokud se v nejbližší době nedostanete na Island, tak si můžete přiblížit jeho atmosféru touto knihou (já se tam teda na jaře chystám, heč).
2.  Zjistíte, že nejspíš nemáte nejprotivnější šéfovou na světě (i když si to možná myslíte).
3.  Dozvíte se, kolik částí těla se vejde do kufru osobního automobilu (kdybyste se na to náhodou styděli zeptat prodejce v autobazaru).

Hodnocení: 89 %